Aster tripolium subsp. panonnicus - hvězdnice slanistá panonská

1. 4. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Aster tripolium subsp. panonnicus (Jacq.) Soó - hvězdnice slanistá panonská

Syn.: Aster panonnicus Soó

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité

Status: C1, §1, ČK

 

Popis: Bylina s přímou až vystoupavou lodyhou, vysoká 20-60 cm. Lodyha jednoduchá nebo větvená, lysá nebo roztroušeně chlupatá. Listy listé, na okraji jemně brvité, dolní a střední listy s vejčitou či kopinatou čepelí. Horní listy přisedlé, čárkovité. Úbory četné, uskupené v koncové chocholičnaté latě, zákrov 2-3řadý, zákrovní listeny s typickým červenohnědým lemem. Květy (jazykovité) zbarvené modře až světle fialově, vz. bíle. Plodem je nažka.

 

Rozšíření: Komplex druhů Aster tripolium má euroasijský disjunktivní areál zahrnující evropské pobřeží Atlantiku, střední Evropu, střední Asii a Sibiř. Aster tripolium subsp. pannonicus představuje ponticko-panonský endemit vázaný na nevelkou oblast ČR, Slovenska, Rakouska a Maďarska.

 

V České republice se vyskytuje pouze na jižní Moravě, historicky na území zhruba mezi Znojmem, Brnem a Hodonínem, dokladován ze 40ti lokalit v panonském termofytiku, v planárním stupni.

 

Ekologie: Obligátní halofyt, vázaný na vnitrozemská slaniska, zasolené louky až stepi. Na půdách s vysokým obsahem minerálních solí (solončaky), s převažujícím výparným režimem, na jaře zamokřené, v létě vysýchavé. Konkurenčně slabý druh, při silné sukcesi ze společenstev rychle ustupuje. Součást řady dnes již vzácných halofytních vegetačních typů.

 

Terofyt až krátce trvající hemikryptofyt, s fenologickým optimem kvetení od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Druh řazený mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožené, se stejným statusem ohrožení v Červeném a černém seznamu. Zbývající lokality na našem území jsou chráněné územně (PR Dobré pole a NPR Slanisko u Nesytu). Hvězdnice slanistá panonská je jedním z nejsmutnějších dokladů mizení slaniskových biotopů, a druhů na ně vázaných, způsobených změnami hydrologických poměrů, zarůstáním lokalit nebo přeměnou půdy na zemědělskou. Z několika desítek lokalit zůstaly v současnosti pouze 2.