Carex secalina - ostřice žitná

3. 12. 2008 vytvořil Václav Dvořák

Carex secalina Wahlenb. - ostřice žitná

Čeleď: Cyperaceae - šáchorovité

Status: C2, §2, BERN

 

Popis: Různoklásková, trsnatá, krátkověká ostřice. Pochvy kaštanově hnědé, nerozpadavé. Listový jazýček bělavý, blanitý, polokruhovitý; klásky vzájemně značně oddálené po celé délce lodyhy, mošničky v obrysu kopinaté, krátce stopkaté, vynikle žilkované, světle hnědé, na okrajích po celé délce s lemem. Mošničky v klásku uspořádané ve šroubovici.

 

Možná záměna: Zaměnit ostřici žitnou lze na našem území snad jen pouze s habituelně velmi podobnou ostřicí ječmenovitou (Carex hordeistichos).

 

Rozšíření: Kontinentální druh, rozšířený v euro-asijské oblasti. V Evropě je areál tohoto druhu velmi disjunktivní, ostrůvkovitý, zahrnující pouze střední Evropu od jihovýchodní části Německa, přes ČR, Rakousko, Maďarsko, izolovaně v Polsku, dále na východ, přes Ukrajinu, okolí řeky Dněpr, kavkazskou oblast ke Kaspickému moři až do centrální Asie (od jižního Uralu po jezero Bajkal).

 

V ČR se vyskytuje vy dvou izolovaných arelách česko-moravského termofytika. Jednak oblast jižní Moravy, kde je výskyt mnohem chudší a dále oblast SZ Čech (Mostecko, Žatecko, České středohoří) s mírným přesahem do Polabí, resp. horního Povltaví.

 

Ekologie: Druh ekologicky velmi vyhraněný, jedná se o obligátní halofyt, tedy druh rostoucí na slaných, zhutnělých, na jaře periodicky podmáčených půdách nebo půdách s vyšší hladinou spodní vody, u kterých v letních měsících díky vysokému výparu dochází k extrémnímu zasolení až krystalizaci solí na povrchu půd. Sekundárně se vyskytuje na antropogenních stanovištích, jako jsou různé cesty, hráze a snad i solené okraje silnic.

 

Hemikryptofyt, s fenologickým optimem růstu od května do července.

 

Význam: Významný kontinentální prvek české květeny, specificky ekologicky vyhraněný druh.

 

Ochrana a ohrožení: Jak již bylo zmíněno např. u tužanky tvrdé (Sclerochloa dura), příčinou mizení těchto halofytů byla především intenzifikace zemědělství za dob minulých, spočívající v rozorání, odvodnění a přeměnách biotopů na zemědělskou půdu. Odvodnění lokalit mělo za následek rapidní ústup tohoto druhu a v současnosti jej řadíme nejen mezi zákonem chráněné, silně ohrožené druhy naší květeny, ale ostřice žitná je považována též za jeden z velmi vzácných druhů v evropském měřítku, zahrnutém do Bernské úmluvy.