Bupleurum tenuissimum L. - prorostlík nejtenčí

Syn.: Bupleurum columnae Guss.; B. pollichii C.C.Gmelin; B. tenuissimum subsp. tenuissimum

Čeleď: Apiaceae - miříkovité

Status: C1, §1, ČK

Popis: Nenápadná, chudě větvená bylina, obvykle vyrůstající jedinou přímou nebo vystoupavou lodyhou. Vysoká kolem 20 cm. Lodyha se často větví již od báze. Lodyžní listy špičaté, krátce řapíkaté nebo téměř přisedlé. Okolíky složené, často redukované na jeden okolíček, terminální okolíky stopkaté, boční téměř přisedlé. Obal i obalíčky vyvinuty, obalíčky bývají za květu delší než okolíčky. Korunní lístky zahnuté dovnitř, zbarvené žlutě nebo načervenale. Plodem je dvounažka (= poltivý plod), která obsahuje jednosemenné plůdky (= merikarpia), u tohoto prorostlíku typické tím, že jsou mezi žebry hrbolkaté.

Možná záměna: Prorostlík nejtenčí je možné zaměnit s prorostlíkem prutnatým (Bupleurum affine). Oba druhy patří mezi extrémně vzácné. Odlišují se v první řadě biotopově, prorostlík prutnatý je druhem rostoucím na křovinatých stráních nikoli na slaniskách, jak tomu je u prorostlíku nejtenčího. Zároveň se prorostlík prutnatý větví pouze v květenství, plody má mezi žebry hladké a je mnohem statnější.

Rozšíření: Druh s evropským areálem se submediteránní tendencí. Souvisleji se vyskytuje v západní a jihozápadní Evropě, rovněž v panonské části střední Evropy, roztroušeně na kontinentálních slaniscích v Německu, velmi řídce v Dánsku a jižním Švédsku. Jižní hranice areálu zasahuje do severozápadní Afriky.

V České republice se vyskytuje vzácně ve dvou izolovaných arelách. Jednak v Podkrušnohoří  na Žatecku v SZ Čechách a dále na jižní Moravě. Historicky byl dokladován výskyt z východních Čech.  Vázán na planární polohy.

Ekologie: Prorostlík nejtenčí patří mezi obligátní halofyty, tedy mezi rostliny rostoucí na slaniscích, slaných loukách, vývěrech minerálních pramenů. Vázán na slancový nebo solončakový půdní podklad. Preferuje disturbované, vegetačně nezapojené plochy. Za vhodných podmínek vytváří dominantní porosty. Součást vegetace svazu Scorzonero-Juncion gerardii.

Jednoletý terofyt, s fenologickým optimem kvetení v letních měsících.

Ochrana a ohrožení: Druh, který můžeme považovat, za jeden z nejvzácnějších zástupců slanobytné flóry České republiky. Patří mezi zvláště chráněné druhy, kriticky ohrožené. Stejný status ohrožení mu náleží i v Červeném seznamu. Prorostlík nejtenčí z převážné většiny svých historických lokalit vymizel. Hlavní příčiny ústupu jsou shodné pro většinu halofytních druhů: tedy přímá destrukce lokalit, meliorace, zemědělská činnost.

Literatura:

Šourková M. & Hrouda L. (1997): Bupleurum L. In.: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 5, Academia, Praha, 322-329. 

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!