Scutellaria hastifolia - šišák hrálovitý

6. 11. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Scutellaria hastifolia L. - šišák hrálovitý

Syn.: Cassida hastifolia (L.) Scop.

Čeleď: Lamiaceae - hluchavkovité

Status: C2, §2

 

Popis: Bylina s přímou, čtyřhrannou lodyhou, větvenou v horní části, řídce chlupatou nebo zcela lysou. Vysoká okolo 20-30 cm. Listy jsou krátce řapíkaté, s celokrajnou čepelí, na bázi uťatou. Prostřední listy mají čepel hrálovitého tvaru. Květenstvím je krátký lichoklas, květy se nachází po dvou v úžlabí listenů, které jsou vždy kratší než květy. Kalich květů je hustě žláznatě chlupatý, koruna modrofialová, žláznatě pýřitá. Plodem jsou tvrdky.

 

Možná záměna: Šišák hrálovitý je možné zaměnit s hojnějším šišákem vroubkovaným (Scutellaria galericulata), který má ovšem čepele listů vroubkovaně pilovité, květy kratší než listeny a květní kalichy nemají žláznaté chlupy.

 

Rozšíření: Euroasijský druh s výraznější subkontinentální tendencí, jehož centrum areálu se nachází ve střední a východní Evropě. Izolovaně proniká až k Atlantiku do Evropy západní a severní. Na jih do střední Itálie a do Malé Asie. Na východ přes Ukrajinu až po západní Sibiř.

 

Na našem území je vázán na úvalové oblasti velkých řek v termofytiku. S těžištěm v Dyjsko-svrateckém úvalu odkud proniká na sever až na Kroměřížsko. V Čechách je znám především ze středního Polabí, odkud ojediněle zasahuje až po Pardubice. Rovněž se vyskytuje v Pojizeří či Podkrušnohorské pánvi. Preferuje nízké nadmořské polohy, maximálně do suprakolinního stupně.

 

Ekologie: Druh mokřadních stanovišť a různých biotopů v aluviích velkých řek. Najdeme jej v příbřežní vegetaci, v příkopech a různých mokřinách, často ve světlých lužních lesích, ale i na slaniscích či mírně ruderalizovaných místech. Preferuje tzv. kontitentální přeplavované louky sv. Cnidion venosi aj. vegetační typy.

 

Hemikryptofyt, kvete převážně v letních měsících.

 

Ochrana a ohrožení: Druh je řazen mezi zvláště chráněné taxony v kategorii silně ohrožené. Stejný status ohrožení mu patří i v Červeném a černém seznamu. Šišák hrálovitý patří mezi mokřadní druhy, které výrazně ustoupily vlivem rozsáhlých meliorací mokřadů během komunistického režimu. Výrazné snížení vhodných biotopů mělo za následek přímý úbytek lokalit s takovými druhy. Dnes patří kontinentální přeplavované louky k našim nejvzácnějším mokřadním biotopům vůbec.