Santon - přírodní památka

2. 1. 2011 vytvořil Zdeněk Mačát

Pod kopcem, kdysi zvaném Padělek, kde se dnes rozkládá přírodní památka Santon s kaplí zasvědcené Panně Marii Sněžné, se před více než 200 lety odehrála Bitva tří císařů. Pod samotnou přírodní památkou v roce 1805 rozprášil Napoleon Bonaparte a jeho generálové armádu ruského cara a rakouského císaře. Dnes zde chráníme otevřené trávobylinné stanoviště vzácných rostlin a živočichů.

 

PP Santon

Kraj: Jihomoravský, okres: Brno - venkov

Rozloha: 0,39 ha, ochranné pásmo 5,08 ha

Vyhlášeno: 1979

 

PP Santon je tvořena stejnojmenným vrcholem (296 m n. m.) z račických a lulečských slepenců se rozkládá ve Šlapanické pahorkatině. Jde o významnou kulturně-historickou lokalitu v rámci Slavkovského bojiště. Na vrcholu stojí od roku 1832 kamenná kaple, které předcházela kaple dřevěná, ta však padla za oběť francouzskému opevnění v době války.

 

Nejvýznamnější částí rezervace je samotný vrchol mendipu s kaplí. Zde roste v hojných počtech kosatec nízký (Iris pumila), také večernice smutná (Hesperis tristis) či pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus). Za významné jsou považovány populace pochybku prodlouženého (Androsace elongata). Vzácněji se na lokalitě vyskytuje kavyl vláskovitý (Stipa capillata), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a sasanka lesní (Anemone sylvestris). Ve svazích lze také nalézt zvonek boloňský (Campanula bononiensis), česnek žlutý (Allium flavum), č. kulatohlavý (A. sphaerocephalon), č. kulovitý (A. rotundum), čistec přímý (Stachys recta), či mateřídoušku olysalou (Thymus glabrescens) a na ní parazitující zárazu bílou (Orobanche alba). Časně zjara kvete orsej blatouchovitý (Ficaria calthifolia), ostřice nízká (Carex humilis) a lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites). Keřové a stromové patro pokrývá úpatí mendipu. Je převážně tvořeno z hlohu (Crataegus sp.), obou druhů brslenů (Euonymus europaeus, E. verrucosus), z růže šípkové (Rosa canina) nebo vzácněji kalinou tušalají (Viburnum lantana). Dřevinný porost, jež převažuje ze severní strany Santonu je tvořen javory (Acer sp.), habrem (Carpinus sp.), lískou (Corylus sp.), jasanem (Fraxinus sp.) a dubem zimním (Quercus petrea), v podrostu se vyskytuje violka divotvárná (Viola mirabilis). Ojediněle lze vidět i klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), jeřáb břek (Sorbus torminalis) nebo hrušeň polničku (Pyrus pyraster). Hojně je zde vysazena borovice lesní (Pinus sylvestris) a borovice černá (P. nigra).

 

Z bezobratlých živočichů Santon obývá šířící se kudlanka nábožná (Mantis religiosa), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon). Podrobný zoologický průzkum však nebyl dosud proveden, a proto z tohoto území známe jen málo živočichů. Z plazů se zde hojně vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z avifauny zde byl pozorován lejsek šedý (Muscicapa striata), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Hnízdí zde koroptev polní (Perdix perdix).

 

 

Literatura:

 

Anonymus (2015): Plán péče o PP Santon na období let 2015–2025. – Ms. [depon in: KÚ Jihomoravského kraje v Brně, 30 s.]

 

Dvořák V. (2024): Ms. Vlastní pozorování v letech 2010 a 2024.