Quercus petraea (Matt.) Liebl. – dub zimní
Syn.: Quercus sessiliflora Salisb., Quercus sessilis Ehrh., drnák, zimák
Čeleď: Fagaceae – Bukovité
Status: běžný druh

Popis: Duby zimní jsou listnaté, opadavé stromy dosahující výšky až 45 m. Listy jsou na dlouhých stopkách, úzce až široce obvejčité, laločnaté. Laloků je 5 – 10 na každé straně listu. Rub listu je pýřitý. Jsou to větrosnubné, jednodomé dřeviny. Květy jsou nenápadné, objevují se v květnu. Samčí květy jsou jehnědy. Samičí květy jsou uloženy v miskovité číšce (rozšířené květní lůžko). Po oplození se objevují plody – žaludy. Jsou krátce stopkaté, přisedlé. Rostou ve skupinkách většinou po 1 – 3. Žaludy jsou dlouhé 2 – 3 cm. Jsou uloženy z ¼ – 1/3 v číšce. Borka je šedočerná, rozpukaná. Letorosty jsou lysé. Dub zimní se kříží s dubem letním (Quercus robur) za vzniku Quercus x rosacea.

Rozšíření: Evropa, Krym a Kavkaz.

V ČR se vyskytuje v termofytiku a mezofytiku, velice vzácně také v oreofytiku, od nížin do podhůří. Větší porosty dubu zimního se vyskytují na jihovýchodní Moravě, ve středních, jižních a severních Čechách.

Ekologie: Dalo by se říci, že dub zimní navazuje na dub letní. Drnáky rostou v nadmořské výšce od 600 – 750 m. Vyhledávají sušší a teplejší stanoviště, ale adaptují se i na mělké půdy.

Význam: Tyto duby jsou 100% odolné proti výfukovým plynům. Vysazují se jako ochrana proti vichřicím do větrolamů a ke zpevnění hrází rybníků. Využívají se také jako parková dřevina. Dřevo je pro své dobré vlastnosti využíváno jak v dřevařském průmyslu, tak i v medicíně (viz. Quercus robur).

Možná záměna: Dub zimní je snadno zaměnitelný s oběma našimi dalšími duby. Od dubu letního (Quercus robur) se liší krátce stopkatými žaludy a absencí „kalhotek“. Od dubu pýřitého (Quercus pubescens) se liší lysými letorosty.

Variety/Kultivary: Q. petraea ´Albovariegata´, Q. petraea ´Cochleata´, Q. petraea ´Muscaviensis´, Q. petraea ´Pinnata´ atd.

Autor: Kateřina Zemanová (i.m.)