Nedaleko návrší Žuráň, odkud v roce 1805 Napoleon Bonaparte vedel své vojsko, se nachází přírodní památka Horka. Původně lokalitu tvořil hřbet, který byl těžbou narušen. Dnes tak tato lidská činnost dává lokalitě charakteristický vzhled.
PP Horka
Kraj: Jihomoravský, okres: Brno – venkov
Rozloha: 1,61 ha
Vyhlášeno: 1984
PR Horka je pozůstatek stěnového kamenolomu z rakčických slepenců. Polovina vrcholu Horka byla odtěžena v roce 1953, od té doby docházelo k sukcesnímu zarůstání celé lokality. V letech 1995 a 2003 byly z lokality odstraněny nepůvodní druhy rostlin (akáty, javor jasanolistý, kustovnice) a od roku 2004 je lokalita pravidelně kosena.
Květa Horky je tvořena travinobylinnou stepní vegetací, ve které nalezneme i vzácné a chráněné druhy. Z těch zajímavějších lze jmenovat pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon) kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) či koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis). Ve skalní stěně lomu pak roste kosatec nízký (Iris pumila). Na několika místech se vyskytuje záraza bíla (Orobanche alba), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca) nebo hvozdík Potederův (Dianthus pontederae). Na okraji pole je pak možné zahlédnout hlaváček letní (Adonis aestivalis). Na celé lokalitě je pravidelně zaznamenáván bohatý výskyt kavylu vláskatého (Stipa capillata), česneku žlutého (Allium flavum), modřence chocholatého (Muscari comosum) a bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum). Odtěžená plocha byla osázena dubem zimním (Quercus petraea), lípou (Tilia sp.), třešní (Prunus avium), ale také jeřábem oskeruší (Sorbus domestica) a dalšími původními druhy.
Pravděpodobně z hlediska malé velikosti a neprobádanosti, je z lokality známo jen několik málo živočišných druhů. Z bezobratlých živočichů můžeme vidět vřetenušku ligrusovou (Zygaena carniolica), okáče voňavkového (Brintesia circe), dnes již velmi hojnou a šířící se kudlanku nábožnou (Mantis religiosa). Běžně se zde vyskytuje také ještěrka obecná (Lacerta agilis). Ze zástupců avifauny pochází z tohoto území záznamy o koroptvi polní (Perdix perdix), ťuhýku obecném (Lanius collurio) a pěnici vlašské (Sylvia nisoria).
Literatura:
Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P., (ed.) Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a Ecocentrum Brno, 932 pp.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!