Dianthus pontederae - hvozdík Pontederův

11. 7. 2009 vytvořil Michal Hroneš

Dianthus pontederae Kerner - hvozdík Pontederův

Syn.: Dianthus carthusianorum subsp. pontederae (Kerner) Hegi, Dianthus sabuletorum subsp. pontederae (Kerner) Holub, Dianthus atrorubens auct. non All.  

Čeleď: Caryophyllaceae - hvozdíkovité  

Status: C3  

 

Popis: Vytrvalá, 5-40 cm vysoká, volně trsnatá rostlina s nevětvenou, přímou až vystoupavou, čtverhrannou lodyhou. Listy jsou tenké, čárkovité, na stonku vstřícné, špičaté, spodní kratší než internodia. Květenství jsou strboulovitá, hustá. Květy jsou růžové, jednotlivé korunní lístky na konci nepravidelně zubaté. Kalich je trubkovitý, hnědý až nafialovělý. Podkališní listence jsou velmi krátce osinkaté či pouze zašpičatělé. Plodem je tobolka.

 

Možná záměna: Podobným druhem je hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), který se dá odlišit podle větších květů a podkališních listenů s výrazně delší osinkou. Další záměna by mohla nastat např. s hvozdíkem svazčitým (Dianthus armeria), který však má větvené lodyhy, či s hvozdíkem kropenatým (Dianthus deltoides), který ale nemá hustě nahloučené květy.

 

Rozšíření: Střední a jihovýchodní Evropa. Od ČR, Slovenska a Rakouska, přes Maďarsko, po Rumunsko, Bulharsko a Srbsko.

 

Původní populace se u nás nacházejí pouze na jižní Moravě, kde se tento druh vyskytuje v termofytiku, od planárního po kolinní stupeň. Zavlečen byl do českého termofytika (Litoměřicko a Kolínsko) a teplejšího mezofytika (Táborsko).

 

Ekologie: Teplomilný druh, rostoucí na stepích, lesostepích a výslunných trávnících, na hlinitých či písčitých, kamenitých, často na minerály bohatých půdách. Sekundárně roste také na kamenitých náspech silnic a železnic.

 

Hemikryptofyt, kvetoucí od června do srpna.

 

Význam: Panonský prvek naší květeny. Moravské populace jsou na severozápadním okraji přirozeného areálu výskytu druhu. Hvozdík Pontederův také na jižní Moravě nahrazuje (vikarizuje) hvozdík kartouzek.

 

 

Literatura:

 

Kovanda M. (1990): Dianthus L. – hvozdík. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 200–213, Academia, Praha.