V rovinaté krajině Podluží, mezi vinařskou obcí Tvrdonice a státní hranicí se Slovenskem se rozkládá lužní les řeky Moravy. Zde dochované území chrání jeden z největších komplexu lužního lesa u nás ve formě EVL Soutok - Podluží a Biosférické rezervace Dolní Morava. V místě, kterému místní říkají Hnátkovská jezera leží staré meandry řeky Kyjovky, známe jako PR Stibůrkovská jezera.

PR Stibůrkovská jezera

Kraj: Jihomoravský, okres: Břeclav

Rozloha: 28,6 ha

Vyhlášeno: 1994

Rezervaci tvoří zbytky starých ramen řeky Kyjovky na třetihorních sedimentech Vídeňské pánve a zachovalé luční a mokřadní porosty. Součástí rezervace jsou i drobné tůně dolního Pomoraví, které jsou stanovištěm pro vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů a fragmenty lužního lesa.

Dominantním rostlinným společenstvem je vegetace svazu Cnidion venosi s lipnicí luční (Poa pratensis), ostřicí časnou (Carex praecox) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola). Spolu s nimi zde roste také šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), konitrud lékařský (Gratiola officinalis), violka nízká (Viola pumila) nebo koromáč olešníkový (Silaum silaus). Velmi zajímavou rostlinou je pak jarva žilnatá (Cnidium dubium), která dala název zmíněné vegetaci kontinentálních zaplavovaných luk. Nápadnými, ale velmi vzácnými rostlinami místních luk jsou bledule letní (Leucojum aestivum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), ale také později kvetoucí kosatec sibiřský (Iris sibirica), bukvice lékařská (Betonica officinalis) a statné druhy rostlin jako jsou pryšec bahenní (Euphorbia palustris), mléč bahenní (Sonchus palustris) či žluťucha žlutá (Thalictrum flavum). Stará ramena jsou porostlá rákosem obecným (Phragmites australis), orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) a orobincem širolistým (T. latifolia). Na hladině můžeme pozorovat kvetoucí lekníny bílé (Nymphaea alba), žebratku bahenní (Hottonia palustris), několik druhů rdestů (Potamogeton sp.) nebo kriticky ohroženou nejmenší rostlinu ČR, drobničku bezkořennou (Wolffia arrhiza). Podél vodních ploch je hojně rozšířený nepůvodní invazní druh netvařec křovitý (Amorpha fruticosa).

Rezervace poskytuje také útočiště vzácným druhům živočichů. Z těch nejmenších se na lokalitě vyskytuje řada zajímavých plžů, například svinutec tenký (Anisus vorticulus), bahnivka nadmutá (Bithynia leachii) nebo terčovník kýlnatý (Planorbis carinatus). Arachnofaunu zde zastupují vzácné druhy jako čelistnatka šošonská (Tetragnatha shoshone) nebo plachetnatka bažinná (Taranucnus setosus). Neméně zajímavé jsou i druhy denních i nočních motýlů a brouků. Mezi obratlovci na lokalitě dominují obojživelníci a ptáci. Prvně jmenované zde zastupují vzácné druhy jako čolek dunajský (Triturus dobrogicus) nebo skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae). Početně se zde vyskytuje také skokan ostronosý (Rana arvalis), jehož samci jsou v době páření výrazně modře zbarvení. Velmi početná je zde kuňka obecná (Bombina bombina). Z plazů zde několikrát v posledních letech byla pozorována želva bahenní (Emys orbicularis) - aktuálně je lokalita monitorována právě na základě výskytu tohoto v ČR vyhynulého druhu. Z avifauny lokalitu osidlují převážně druhy vázané na vodní prostředí. Hnízdí zde například chřástal vodní (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus) nebo potápka malá (Tachybaptus ruficollis). Ojediněle se zde vyskytuje husa velká (Anser anser) nebo hnízdí čáp bílý (Ciconia ciconia).

Management lokality spočívá v pravidelném každoročním kosení luk a periodickým kosením ostřicových porostů. Velmi žádoucí je omezovat v rozšiřování rákos.

Literatura:

Mackovčin, P., Jatiová, M., Demek, J., Slavík, P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin, P., (ed.) Chráněná území ČR, svazek IX. AOPK ČR a Ecocentrum Brno, 932 pp.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!