Amorpha fruticosa - netvařec křovitý

29. 6. 2010 vytvořil Michal Hroneš

Amorpha fruticosa L. - netvařec křovitý  

Syn.: Amorpha angustifolia F. E. Boynton, Amorpha arizonica Rydb., Amorpha bushii Rydb., Amorpha croceolanata Watson, Amorpha curtissii Rydb., Amorpha dewinkeleri Small, Amorpha emarginata Eastw., Amorpha emarginata Sweet, Amorpha fragrans Sweet, Amorpha humilis Tausch, Amorpha occidentalis Abrams, Amorpha pendula Carriere, Amorpha tennesseensis Kunze, Amorpha virgata Small  

Čeleď: Fabaceae - bobovité  

Status: invazní druh

 

Popis: Košatý, do 6 m vysoký keř s přímými větvemi. Borka je šedavá, hladká. Listy jsou lichozpeřené, s 5 až 12 páry jařem. Lístky jsou nejčastěji vejčité, tupé nebo mírně vykrojené, na bázi okrouhlé až sbíhavé, krátce řapíkaté. Palisty jsou tenké, drobné, brzy opadavé. Květenství jsou bohatá, hroznovitá, úzká, dlouze válcovitá, tvořená drobnými, značně redukovanými, nejčastěji fialovými, vzácně bělavými květy. Kalich je zvonkovitý, koruna redukovaná pouze na jeden korunní lístek tvořící pavézu. Plodem je krátce zobánkatý, drobný lusk.

 

Možná záměna: V ČR se hojněji vyskytuje pouze tento jediný druh netvařce, proto je záměna poměrně nepravděpodobná.

 

Rozšíření: Druh je původní v Severní Americe (USA, východní Kanada a severní Mexiko). Sekundární výskyt je v současné době udáván z celé řady evropských (např. ze Španělska, Itálie, Německa, Polska, Slovenska, Řecka či Ukrajiny) i asijských zemí (např. Čína, Pákistán či východní Rusko).

 

V ČR je roztroušeně pěstován v teplejších oblastech. V poslední době se šíří podél silnic a řek a zapojuje se do přirozených či polopřirozených společenstev.

 

Ekologie: Ve své původní domovině obývá vlhčí místa, stinné rokle a břehy vodních toků. U nás se mu daří ve vlhčích příkopech, na okrajích silnic či vzácněji na březích větších řek, proniká také do rákosin a vlhčích křovin a trávníků.

 

Nanofanerofyt, který kvete od května do července.

 

Význam: Rostliny obsahují isoflavonoidy a jsou jedovaté. Jedná se o méně známou a prozatím podceňovanou invazní rostlinu. Netvařec byl vysazován jako větrolam, okrasa, medonosná či půdoochranná rostlina. Do Evropy byl pravděpodobně poprvé dovezen v první polovině 18. století. V Čechách byl poprvé vysazen v polovině 19. století. O jeho současném rozšíření na našem území a jeho tendencím k šíření neexistuje dostatek údajů. Nedostatek údajů panuje také ohledně managementových zásahů. Důležitý je monitoring současných populací a zhodnocení možných managementových zásahů.