Chrastický hadec - přírodní památka a evropsky významná lokalita

27. 11. 2020 vytvořil Václav Dvořák

Nad nivou říčky Krupá v otevřené krajině Hanušovické vrchoviny s výhledem na masív Králického Sněžníku se rozkládá nevelká přírodní památka, jejíž jádrovou část tvoří opuštěný hadcový lom.

 

PP a EVL Chrastický hadec

Kraj: Olomoucký, okres: Šumperk

Rozloha: 2,8 ha

Vyhlášeno: 1998

 

Serpentinit neboli hadec, hornina metamorfovaná, v českém podloží vzácná, vystupuje v údolí Krupé v podobě drobných ostrůvků uložených v krystalických břidlicích. Hadec našel užití jako dekorační kámen a za tímto účelem se i těžil. U Chrastic probíhala těžba nevelkého ložiska mezi první a druhou světovou válkou a krátce pokračovala ještě v poválečném období. O té doby se lom zavodnil a zarůstal až do dnešní podoby remízu uprostřed pastvin. Hlavní složku stromového patra tvoří smrk ztepilý (Picea abies), méně častá je jedle bělokorá (Abies alba), s vtroušenými listnáči, především javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléčem (A. platanoides), při lesních okrajích s břízou bělokorou (Betula pendula), bezem hroznatým (Sambucus racemosa), kalinou obecnou (Viburnum opulus), jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) či růží podhorskou (Rosa dumalis). Chrastické hadce poutaly pozornost botaniků již před 100 lety, kdy zde olomoucký botanik Heinrich Laus objevil extrémně vzácný sleziník nepravý (Asplenium adulterinum), který je v dnešní době hlavním předmětem ochrany v rámci této evropsky významné lokality. Kapradinovou flóru dotváří kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), k. samec (D. filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina). V rámci rezervace lze nalézt vzácnější hruštici jednostrannou (Orthilia secunda), hruštičku menší (Pyrola minor) i nezelený hnilák smrkový (Monotropa hypopitys). Vodní hladinu jezírka porůstá okřehek menší (Lemna minor). Výraznější porosty na lokalitě tvoří brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Přesto je bylinné patro nutno považovat za chudé, ostatně, jak je pro hadcové podklady typické. Na skalních stěnách a odvalech lze nalézt pestrou škálu mechorostů v čele s dvouhrotcem chvostnatým (Dicranum scoparium), sečovkou vousatou (Barbilophozia barbata), kovancem tamaryškovitým (Frullania tamarisci). Z lokality je udáván pozoruhodný lišejník tenkomázdřík (Leptogium tenuissimum), který je znám především ze středního Povltaví.

 

Fauna na lokalitě nebyla doposud podrobně zkoumána. Jezírko v lomu je známo výskytem obojživelníků – ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Z ptáků lze v okolí zahlédnout pěnici černohlavou (Sylvia atricapilla), pěnkavu obecnou (Fringilla coelebs), drozda zpěvného (Turdus philomelos), holuba doupňáka (Columba oenas) či pěvušku modrou (Prunella modularis).

 

Z hlediska ochranářského managementu se lokalita jeví jako stabilní. Populace kriticky ohroženého sleziníku nepravého je bohatá. Zhruba v desetiletém cyklu by mělo v rámci opatření probíhat prosvětlování stromového patra. Pravidelně se sekají louky v ochranném pásmu památky.

 

 

Literatura:

 

Dvořák V. (2020): Ms. Vlastní pozorování v roce 2020.

 

Krátký M. & Horváth M. (2013): Plán péče pro přírodní památku Chrastický hadec na období 2015–2024. Ms. Depon. in: KÚ Olomouckého kraje, 25 s.

 

Vondrák J., Merkulova O. & Redchenko O. (2010): Several noteworthy lichens found in the foothills of the Šumava Mts, South Bohemia, Czech Republic. – Bryonora, 45: 31–35.