Monotropa hypopitys L. – hnilák smrkový
Syn.: Hypopitys monotropa Crantz; H. multiflora Scop.
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Status: VU
Popis: Bylina s přímou, lysou, až 25 cm vysokou lodyhou. Lodyha je zbarvena voskově žlutě až hnědě, po odkvětu černající. Na lodyze se nachází lodyžní šupiny, postavené střídavě, vejčitě kopinatého tvaru. Květenství je hustý hrozen složený z 10-15 květů, za květu převislý, vykvétající od spodu nahoru. Podkvětní listence připomínají kalich a jsou na okraji zpravidla brvité. Korunní lístky zvonkovitě rozevřené, žluté, z vnitřní strany brvité; tyčinky a nitky chlupaté. Plodem jsou tobolky.
Možná záměna: Hnilák smrkový je zaměnitelný s habituelně podobným hnilákem lysým (Monotropa hypophegea), který má však vnitřní stranu korunních lístků, tyčinky a nitky lysé.
Rozšíření: Druh s euroasijským areálem. V Evropě neroste pouze v nejsevernějších částech Skandinávie a nejjižnějších částech Pyrenejského a Peloponéského poloostrova. V Asii areál kontinuálně pokračuje až po západní Sibiř. Izolovaně roste v Malé Asii, na Kavkaze, v centrálních a východních částech Sibiře.
Na našem území leží těžiště výskytu ve vyšších polohách v suprakolinním až submontánním stupni, v nižších polohách je spíše vzácnějším druhem.
Ekologie: Hnilák preferuje různé typy lesních společenstev. Roste jak ve světlejších a sušších lesích, stejně tak i ve stinných a vlhčích. Preferuje silikátové podloží.
Rod hnilák je mykoheterotrofní rostlinou. Nezelenou rostlinou, která získává živiny díky spojení s vlákny hub.
Geofyt s fenologickým optimem od června do července.
Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými taxony. V Červeném a černém seznamu je řazen mezi druhy zranitelné (VU).
Poznámka: Oba naše zmíněné taxony jsou v mnoha evropských flórách vedeny jako poddruhy.
Literatura:
Křísa B. (2003): Monotropa L. – In. Hejný S. & Slavík B. (eds), Květena České republiky 2, 2. vydání, 518-519.
Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!