Asplenium adulterinum - sleziník nepravý

18. 3. 2009 vytvořil Václav Dvořák

Asplenium adulterinum Milde - sleziník nepravý

Syn.: Asplenium viride var. fallax Heufler; Asplenium viride var. adulterinum (Milde) Wünsche

Čeleď: Aspleniacae - sleziníkovité

Status: VU, §K, ČK, WORLD-R, NATURA 2000

 

Popis: Hustě trsnatá oddénkatá kapradina, s často přezimujícími listy do 20 cm délky. Důležitým determinačním znakem je listové vřeteno, které od spoda přechází z červenohnědé do zelené barvy.  Čepel listů jednoduše zpeřená, lístky vstřícné nebo střídavé, většinou okrouhlé, krátce řapíčkaté, k řapíčku klínovitě zúžené, na okrajích mělce vroubkované, na spodní straně pokryté drobnými žláznatými chlupy. Výtrusnicové kupky jsou umístěny blíže střední žilce než k okraji lístku a jsou kryté světle hnědou ostěrou.

 

Možná záměna: Druh zaměnitelný se sleziníkem zeleným (Asplenium viride), který má listové vřeteno zbarvené po celé délce do zelena a sleziníkem červeným (Asplenium trichomanes), s listovým vřetenem červené barvy. Často se na společných lokalitách rovněž vyskytuje sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), který však má vícenásobně dělené lístky.

 

Rozšíření: Druh s čistě evropským výrazně disjunktivním areálem, zahrnujícím především střední Evropu (ČR, Německo, Slovensko, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Itálii), s přesahem na Balkánský poloostrov. Izolovaně se vyskytuje ve Skandinávii, s řadou lokalit na norském západním pobřeží, vzácně ve Švédsku a Finsku.

 

V České republice se vyskytuje na několika hadcových lokalitách, především v západních Čechách v CHKO Slavkovský les, kde je počet jedinců, dle údajů AOPK, odhadován kolem 10-15 tisíc, v Čechách dále na Domažlicku. Na Moravě na hadcových lokalitách v Hanušovické vrchovině a na jihozápadní Moravě.

 

Ekologie: Jako v případě sleziníku hadcového je i tento druh obligátním serpentinofytem, tedy druhem vázaným na ultrabazické hadcové podloží.  Nalezneme ho na stanovištích suchých, pouze ve skalních šterbinách (petrofyt), oslusněných až polostinných (heliosciofyt). Je uváděn jako diagnostický druh skalních šterbinových společenstev na hadcích sv. Asplenion serpentini.

 

Vytrvalý hemikryptofyt, výtrusy dozrávají v červenci až září.

 

Ochrana a ohrožení: Druh v ČR zákonem chráněný, vedený jako kriticky ohrožený, stejný status má i v rámci Červeného a černého seznamu, v celosvětovém seznamu veden jako vzácný. Druh rovněž chráněný v rámci soustavy NATURA 2000. Lokality jsou chráněny územně.

 

Jeho vzácnost je dána především specifikou vzniku tohoto druhu, jež je výsledkem křížení rodičovských druhů, sleziníku červeného a zeleného, a následným zdvojením počtu chromosómů. Svou roli hraje rovněž poměrně ojedinělý hadcový podklad. V současnosti není sleziník nepravý přímo ohrožený vyhubením, v úvahu snad připadá možná degradace přirozených biotopů, přílišný zástin, či snad těžba nebo extrémní sešlap. Lokality jsou pravidelně monitorovány.

 

 

Literatura:

 

Čeřovský J. & Klaudisová A. (1999): Asplenium adulterinum. In: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (eds), Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR 5, Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava, p. 46.

 

Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia, 88: 459– 544.

 

Laus H. (1927). Die Vegetation der mähr. Serpentininseln mit besonderer Rücksicht auf die Farne. – Mitteilungen des Naturwissenschaftllchen Troppau.

 

Schneider H. et al. (2012): Exploring the utility of three nuclear regions to reconstruct reticulate evolution in the fern genus Asplenium. – Journal of Systematics and Evolution, 51(2): 142–153.