V našich článcích, týkajících se rostlin, se u odrážky ekologie vyskytují podivná slůvka jako hemikryptofyt nebo fanerofyt. Pojďme se teď společně podívat na to, co tyto pojmy znamenají.

Jde o označení růstových nebo také životních forem rostlin, především ve vztahu k formě jejich přezimování a uložení přezimovacích pupenů. Dalšími znaky, podle kterých lze přiřadit rostlinu do určité kategorie, je výška rostlin, místo, kde rostou nebo charakter stonku.

Na základě výčtu těchto znaků můžeme rozlišit tyto životní formy rostlin:

Fanerofyty (phanerophyta) – jsou rostliny s dřevnatým stonkem, které mají obnovovací pupeny alespoň ve výšce 30 cm nad zemí. Podle formy růstu se dají ještě rozlišit Makrofanerofyty (stromy) a Nanofanerofyty (keře).

Chamaefyty (chamaephyta) – jsou rostliny nebo velmi nízké dřeviny, které mají obnovovací pupeny nad zemí zhruba do výšky 30 cm. Patří sem rostliny vyššího vzrůstu a také rostliny, které označujeme českým pojmem polokeře. Typickým zástupcem je vřes nebo borůvka.

Hemikryptofyty (Haemikryptophyta) – jsou dvouleté až vytrvalé rostliny, které mají obnovovací pupeny uloženy těsně nad povrchem půdy. Přes zimu jsou pupeny ukryté pod sněhem, chráněné šupinkami, živými listy nebo odumřelými lodyhami a listy rostlin. Typickým hemikryptofytem je např. violka, jetel nebo lomikámen.

Geofyty (geophyta) – jsou rostliny, které mají obnovovací pupeny uložené pod povrchem půdy. Zimu rostliny přežívají většinou pouze ve formě zásobních orgánů, jako jsou oddenky, cibule nebo hlízy. Typickým geofytem je třeba sněženka nebo dymnivka.

Hydrofyty (hydrophyta) – jsou vytrvalé rostliny, jejichž obnovovací pupeny jsou přes zimu potopené pod vodou, nebo v bahně na dně. K tomuto typu životní formy patří třeba leknín nebo vodní mor.

Epifyty (epiphyta) – jsou vytrvalé rostliny, rostoucí na tělech jiných rostlin. Epifyty však na svých hostitelích neparazitují a používají je jen jako podklad. Typickým příkladem jsou bromélie.

Terofyty (terophyta) – jsou jednoleté rostliny, které nemají obnovovací pupeny a zimu přečkávají pouze pomocí rozmnožovacích částic (semen, výtrusů…). Mezi terofyty patří hlavně jednoleté plevele jako např. merlík nebo svízel přítula.

Autor: Michal Hroneš