V městské části Hloubětín se přímo pod stejnojmenným novogotickým zámkem rozkládá významná geologická památka, resp. jediný odkryv tektonického fenoménu známého jako Pražský zlom.

PP Pražský zlom

Kraj: Praha, okres: Praha (Hlavní město)

Rozloha: 0,36 ha

Vyhlášeno: 1988

Tato velikostí malá přírodní památka nám skýtá možnost nahlédnout do hluboké geologické minulosti. Pražský zlom představuje významnou poruchu zemské kůry, kterou lze sledovat v délce zhruba 60 km od Berouna až po m.č. Praha-Kyje. Podél zlomu docházelo v sv. – jz. směru k pohybům geologických vrstev až o několik set metrů. Některé prameny uvádí, že největší pohyb dosahoval dokonce až 1700 m a to na pražském Žižkově. Pražský zlom byl aktivní v době ordoviku a siluru a sehrál významnou roli při formování pražské pánve. Na povrch vystupuje na jediném místě a tím je právě Hloubětín.

Na povrchu skalního výchozu se stýkají různě staré horniny – skalecké křemence zahořanského souvrství a jílovité břidlice dobrotivského souvrství. Samotná plocha zlomu je viditelná zejména v západní části odkryvu. Větší část odkryvu je pravděpodobně přirozená, nicméně v jižní části památky jsou patrné známky těžby, která byla ukončena v první polovině minulého století.

Z botanického hlediska není vegetace příliš zajímavá. Je tvořena směsí ruderálních nitrofilních druhů jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), měrnice černá (Ballota nigra), náletu bezu černého (Sambucus nigra), trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), rozbujelého břečťanu popínavého (Hedera helix) atp. Zplaňuje tu dokonce meduňka lékařská (Melissa officinalis). Pouze na vrcholu ochozu je fragmentárně zachován kostřavový trávník s dominantní kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), s výskytem ohrožené tolice nejmenší (Medicago minima) a třeba vousatky prstnaté (Botriochloa ischaemum) nebo také strdivky sedmihradské (Melica transsilvanica). Ve skalních spárách se dobře daří rozchodníku ostrému (Sedum acre) i hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum).

Fauna zřejmě nebyla podrobněji zkoumána. V okolí i na skalách lze spatřit běžné ploštice jako ploštičku luční (Lygaeus saxatilis) či ruměnici pospolnou (Pyrrhocoris apterus) či ohroženého plže – trojzubku stepní (Chondrula tridens).

Stav lokality je hodnocen jako dobrý, nicméně je nutné dbát o dostatečný management bránící zarůstání náletem a zasucování.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!