Urtica dioica - kopřiva dvoudomá

5. 8. 2008 vytvořil Michal Hroneš

Urtica dioica L. - kopřiva dvoudomá  

Syn.: Urtica major Kanitz, Urtica dioica subsp. monoica (Tausch) Domin, Urtica dioica subsp. eudioica Domin, Urtica dioica subsp. vulgaris (Weddell) Dostál, Urtica sondenii (Simmons) Avrorin ex Geltman.  

Čeleď: Urticaceae - kopřivovité  

Status: běžný druh

 

Popis: Kopřiva dvoudomá je vytrvalá, až 1,5 m vysoká, velmi variabilní žahavá rostlina. Oddenky jsou plazivé, žlutě nebo oranžově zabarvené. Lodyhy jsou vystoupavé nebo přímé, za mlada nevětvené, později větvené v horní polovině, čtyřhranné, většinou chlupaté. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejčité až kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, matné, až 20 cm velké, z obou stran chlupaté. Okraj listů je pilovitě zubatý. Květy jsou jednopohlavné. Samčí uložené v dlouhých řídkých latovitých květenstvích. Samičí kratší, nahloučené v hroznovitých nebo klasovitých květenstvích. Plodem je vejčitá, nahnědlá nažka.

 

Možná záměna: Možná s poměrně podobnou, avšak velmi vzácnou kopřivou lužní (Urtica kioviensis), jejíž čepel je na svrchní straně lysá a lesklá. Jednoletá kopřiva žahavka (Urtica urens) je menší, má klínovitou bázi listů a výrazně kratší květenství.

 

Rozšíření: Celkové rozšíření zahrnuje téměř celou severní polokouli kromě tropických oblastí.

 

Hojná po celém území republiky s těžištěm rozšíření v termofytiku a mezofytiku. Podél cest se dostává až do nejvyšších poloh našich hor.

 

Ekologie: Nitrofilní druh, přirozeně rostoucí v lužních a suťových lesích, křovinách a podél vodních toků. Sekundárně roste na rumištích, v příkopech podél cest, v akátinách nebo v okolí horských chat.

 

I přes své druhové jméno "dvoudomá", může být tato rostlina jednodomá. V tomto případě jsou však květy na rostlině vždy uloženy odděleně. Hemikryptofyt, kvetoucí od května do října. Tvoří jednu z dominantních složek letního fenologického aspektu lužních lesů.

 

Význam: Zahradní a polní plevel. Listy a nať se využívají v farmaceutickém průmyslu k syntéze vitamínů E a K nebo jako diuretikum. Z mladých kopřiv lze připravovat jarní salát.

 

 

Literatura: 

 

Chrtek J. (1988): Urtica L. – kopřiva. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 532–538, Academia, Praha.