Chelidonium majus L. – vlaštovičník větší
Syn.: Chelidonium laciniatum Mill., Chelidonium quercifolium Willemet, Chelidonium haematodes Moench, Chelidonium majus var. pleniflorum Lawalrée, Chelidonium majus var. plenum H.R. Wehrh., Chelidonium majus f. quercifolium (Willemet) Fast, Chelidonium murale P. Renault, Chelidonium ruderale Salisb., Chelidonium umbelliferum Stokes
Čeleď: Papaveraceae – makovité
Status: běžný druh

Popis: Vytrvalé, 30–100 cm vysoké, štětinatě chlupaté, po poranění žlutě až oranžově mléčící
byliny s válcovitým oddenkem a větvenou, vystoupavou až přímou lodyhou. Listy jsou dlouze řapíkaté, horní až téměř přisedlé, s čepelí lichozpeřenou, často přetrhovanou, sivě zelenou, s jednotlivými lístky v obrysu vejčitými, na okraji laločnatými nebo vroubkovanými a koncovým lístkem trojlaločným. Květy, vyrůstající v chudokvětém okolíku, jsou poměrně drobné, do 2 cm velké, čtyřčetné, s opadavým, žlutavým kalichem a žlutými vejčitými až eliptickými korunními lístky. Plodem jsou protáhlé, pokroucené tobolky, připomínající šešuli.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh naší květeny. Od ostatních žlutokvětých, u nás občasně zplaňujících zástupců čeledi Papaveraceae, např. rohatce žlutého (Glaucium flavum) a sluncovky kalifornské (Eschscholzia californica), se vlaštovičník liší přítomností oranžového latexu a lichozpeřeně dělenými listy.

Rozšíření: Celá Evropa, Kavkaz a západní Sibiř, na sever zhruba po polární kruh. Populace ve střední a východní Asii jsou často vyčleňovány jako samostatný poddruh. Zavlečen byl do Severní a Jižní Ameriky a na Nový Zéland.

V ČR se vyskytuje hojně až roztroušeně od nížin do podhůří. Ve vyšších polohách je výrazně vzácnější a vyskytuje se hlavně synantropně a často jen přechodně.

Ekologie: Nitrofilní a stínomilný druh, který roste ve vlhkých, často suťových lesích, v akátinách, na stinných místech v zahradách a sadech, u pat vlhčích zdí a podél cest. Je diagnostickým druhem různých typů nitrofilní vegetace, např. křovin svazu Aegopodio podagrariae-Sambucion nigrae, akátin svazu Chelidonio majoris-Robinion pseudoacaciae, nitrofilních zdí svazu Cymbalario muralis-Asplenion nebo lemů svazu Geo urbani-Alliarion petiolatae.

Hemikryptofyt kvetoucí od dubna do září.

Význam: Vlaštovičník větší je jedovatá rostlina pro člověka i zvířata. Obsahuje celou řadu alkaloidů (např. chelidonin, chelerythrin, sanguinarin), z nichž některé jsou blízké opiovým alkaloidům, jiné mají antibakteriální nebo antimitotický účinek. Množství alkaloidů se v průběhu sezóny v rostlině zvětšuje. Sušená nať a oddenek se proto používají v lidovém léčitelství a farmaceutickém průmyslu ke zjemnění dráždivého kašle, zmírnění křečí žaludku nebo při žlučníkových atacích. Známé je také použití latexu nebo tinktury při léčení bradavic. Vzhledem ke značné toxicitě by využití vlaštovičníku mělo být vždy kontrolováno lékařem. Latex může být při kontaktu s měkkými sliznicemi velmi dráždivý, dlouhodobé vnitřní užívání pak může vést až ke kolapsu jater.

Literatura:

Endris Z. & Korbelář J. (1981): Naše rostliny v lékařství. – Avicenum, Praha.

Gilca M., Gaman L., Panait E., Stoian I. & Atanasiu V. (2010): Chelidonium majus – an integrative review: traditional knowledge versus modern findings. – Complementary Medicine Research 17: 241–248.

Kubát K. (1988): Chelidonium L. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, Academia, Praha, 493–494.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!