Isodontia mexicana - kutilka mexická

12. 9. 2020 vytvořil Stanislav Rada

Isodontia mexicana (Saussure, 1867) – kutilka mexická

Čeleď: Sphecidae – kutilkovití

Status: nepůvodní druh

 

Popis: Tělo je štíhlé, 15–18 mm dlouhé. Zadeček je od hrudi oddělen dlouhou tenkou stopkou s okrouhlým průřezem. Zbarvení těla je černé, někdy s modrým nádechem. Na konci zadečkové stopky může být přítomna velmi drobná červená skvrnka. Křídla jsou tmavě začouzená, obvykle s modrým leskem. Hruď a zčásti i hlava je pokryta poměrně dlouhými světlými chloupky.

 

Možná záměna: Kutilka mexická je jediným zástupcem rodu Isodontia ve střední Evropě. Je dobře poznatelná díky kompletně černému zbarvení a charakteristickému modrému lesku na tmavě začouzených křídlech (lesk ale může někdy chybět a na konci zadečkové stopky může být přítomna velmi drobná červená skvrnka). Podobná kutilka žlutokřídlá (Prionyx subfuscatus) je také celá černá, ale liší se žlutě zabarvenými křídly. Kutilka asijská (Sceliphron curvatum) a k. jižní (S. destillatorium) se liší žlutou kresbou na těle a na nohách.

 

Rozšíření: Americký druh, rozšířený ve Střední Americe a v jihovýchodní části USA. V roce 1960 byl zavlečen do Francie. V 80. a 90. letech se postupně šířil v jižní Evropě (Itálie, Španělsko, Švýcarsko, Slovinsko, Chorvatsko), v roce 1997 byl zaznamenán též v Německu. Expanze druhu se v posledních letech zrychlila – v Maďarsku a Rakousku byl zjištěn po roce 2000; po roce 2010 pak v Belgii, Srbsku, na Krymu, v Česku a na Slovensku. Druh tedy na obsadil většinu jižní, západní a střední Evropy a jeho šíření nadále pokračuje směrem na východ a na sever.

 

V ČR byl tento druh poprvé zaznamenán v roce 2013 v Brně. V současnosti je znám z mnoha lokalit po jižní Moravě, z Prahy nebo z Olomouce. Lze jej očekávat po celém území v nižších až středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Kutilka mexická patří mezi druhy, které využívají k hnízdění již existující otvory, jako jsou opuštěná hnízda samotářských včel, štěrbiny mezi kameny a zejména duté stonky rákosu nebo jiných rostlin. K hnízdění ale mohou sloužit i různé umělé otvory v budovách apod. Do dutého stébla (nebo jiného dlouhého otvoru) samice přináší paralyzované kobylky a cvrčky (loví nejčastěji menší druhy, jako Oecanthus pellucens, Conocephalus fuscus nebo Phaneroptera falcata). Poté naklade vajíčko, zásobenou buňku uzavře zátkou ze stébel trav a pokračuje v zásobení další buňky (= úseku stébla/chodby). Poslední úsek je na závěr také uzavřen stébly trav. Larvy se vyvíjejí ve svých buňkách, kde se živý přichystanými kobylkami a cvrčky a posléze se zde kuklí. Dospělci často navštěvují květy, kde se patrně živí pylem a díky ochlupené hrudi mohou být účinnými opylovači.

 

 

 

Literatura:

 

Ćetković A., Čubrilović B., Plećaš M., Popocić A., Savić D., Stanislavljevi L. (2012): First records of the invasive American wasp Isodontia mexicana (Hymenoptera: Sphecidae) in Serbia. Acta Entomologica Serbica 17: 63–72.

 

Fateryga1 A. V., Protsenko Yu. V., Zhidkov V. Yu. (2014): Isodontia mexicana (Hymenoptera, Sphecidae), a new invasive wasp species in the fauna of Ukraine reared from trap-nests in the Crimea. Vestnik zoologii 48: 185–188.

 

Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P., Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. Academia, Praha.

 

Semelbauer M. (2015): American wasp Isodontia mexicana (Hymenoptera: Sphecidae) in Slovakia. Entomofauna carpathica 27: 10–11.

 

Straka J., Bogusch P., Tyrner P., Říha M., Benda D., Čížek O., Halada M., Macháčková L., Marhoul P., Tropek R. (2015): Faunistic records from the Czech Republic – 380. Klapalekiana 51: 77–91.