Sceliphron curvatum - kutilka asijská

16. 7. 2013 vytvořil Radim Gabriš

 

Sceliphron curvatum (Smith, 1870) – kutilka asijská
Syn.: podušťák zakřivený
Řád: Hymenoptera – blanokřídlí, čeleď: Sphecidae - kutilkovití
Status: nepůvodní druh
 
Popis: Nápadná kutilka, velikost těla se pohybuje v rozmezí 15-25 mm. Tělo je štíhlé, zadeček je od hrudi oddělen zřetelnou dlouhou černou stopkou. Povrch těla je zbarven černě se žlutými až načervenalými ornamenty. První dva páry nohou jsou částečně žluté, zadní pár je tmavší.
Možná záměna: Podobným druhem je kutilka jižní (Sceliphron destillatorium), která je větší (30-40 mm) a která má výraznější žlutou kresbu. Výrazným znakem je pak především žlutá stopka oddělující zadeček.
Rozšíření: Původní areál kutilky asijské zahrnoval Indii, Nepál, Pákistán, Kazachstán a Tádžikistán. V roce 1979 byla poprvé zaznamenána v jižním Rakousku, odkud se postupně začala šířit Evropou. V České republice byla poprvé zaznamenána v roce 1995 v Praze. V současnosti druh stále expanduje, nejvíce nálezů pochází z východní části ČR. Kutilka zde osidluje především zastavěné oblasti.
 
Biologie a ekologie: Kutilka asijská je predátorem pavouků. Svou kořist, kterou loví především na stromech a keřích, odnáší do předem vybudovaných hliněných buněk, kde je uskladněna jako potrava pro vyvíjející se larvy. Hliněné buňky bývají velmi často nalézány také v domácnostech, většinou ve skupinkách po pěti až dvaceti na zadní straně nábytku, obrazů, na různých textiliích a dalších předmětech. Nález takových buněk bývá často jediným ukazatelem výskytu, dospělce je občas možné najít poletující u zavřených oken apod. zhruba od poloviny května do srpna. Během roku má jednu generaci.
Právě pro svůj způsob života byla nejspíš kutilka asijská zavlečena z Asie do Evropy. Pravděpodobně k tomu došlo při transportu předmětů, na kterých byla přilepena hliněná hnízda.
Literatura:
Bogusch P., Liška P., Lukáš J. & Dudich A. (2005): Spreading and summary of the knowledge of the ivasive sphecid wasp Sceliphron curvatum (Smith 1870) in the Czech Republic and Slovakia (Hymenoptera: Apocrita, Sphecidae). Linzer Biologische Beitraege 37: 215-221.
Bogusch P., Straka J. & Srba M. (2004): O kutilce z Botanické zahrady UK v Praze. Živa 51: 121-122.
Janšta P. & Bogusch P. (2013): Mapa rozšíření Sceliphron curvatum v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Dostupné na:

Sceliphron curvatum (Smith, 1870) – kutilka asijská

Syn.: podušťák zakřivený

Řád: Hymenoptera – blanokřídlí, čeleď: Sphecidae - kutilkovití

Status: nepůvodní druh 

 

Popis: Nápadná kutilka, velikost těla se pohybuje v rozmezí 15-25 mm. Tělo je štíhlé, zadeček je od hrudi oddělen zřetelnou dlouhou černou stopkou. Povrch těla je zbarven černě se žlutými až načervenalými ornamenty. První dva páry nohou jsou částečně žluté, zadní pár je tmavší.

 

Možná záměna: Podobným druhem je kutilka jižní (Sceliphron destillatorium), která je větší (30-40 mm) a která má výraznější žlutou kresbu, především pak žlutou stopku oddělující zadeček. V ČR nově zjištěná kutilka mexická (Isodontia mexicana) je celá černá bez kresby.

 

Rozšíření: Původní areál kutilky asijské zahrnoval Indii, Nepál, Pákistán, Kazachstán a Tádžikistán. V roce 1979 byla poprvé zaznamenána v jižním Rakousku, odkud se postupně začala šířit Evropou. V České republice byla poprvé zaznamenána v roce 1995 v Praze. V současnosti druh stále expanduje, nejvíce nálezů pochází z východní části ČR. Kutilka zde osidluje především zastavěné oblasti.

 

Biologie a ekologie: Kutilka asijská je predátorem pavouků. Svou kořist, kterou loví především na stromech a keřích, odnáší do předem vybudovaných hliněných buněk, kde je uskladněna jako potrava pro vyvíjející se larvy. Hliněné buňky bývají velmi často nalézány také v domácnostech, většinou ve skupinkách po pěti až dvaceti na zadní straně nábytku, obrazů, na různých textiliích a dalších předmětech. Nález takových buněk bývá často jediným ukazatelem výskytu, dospělce je občas možné najít poletující u zavřených oken apod. zhruba od poloviny května do srpna. Během roku má jednu generaci.

Právě pro svůj způsob života byla nejspíš kutilka asijská zavlečena z Asie do Evropy. Pravděpodobně k tomu došlo při transportu předmětů, na kterých byla přilepena hliněná hnízda.

 

  

 

Literatura:

 

Bogusch P., Liška P., Lukáš J. & Dudich A. (2005): Spreading and summary of the knowledge of the ivasive sphecid wasp Sceliphron curvatum (Smith 1870) in the Czech Republic and Slovakia (Hymenoptera: Apocrita, Sphecidae). Linzer Biologische Beitraege 37: 215-221.

 

Bogusch P., Straka J. & Srba M. (2004): O kutilce z Botanické zahrady UK v Praze. Živa 51: 121-122.

 

Janšta P. & Bogusch P. (2013): Mapa rozšíření Sceliphron curvatum v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Dostupné na: