Tetrix tenuicornis (Sahlberg, 1891) – marše tenkorohá 

Syn.: Tetrix antennata Steinmann, 1964; Tetrix nutans Hagenbach, 1822; Tetrix pisarskii Bazyluk, 1963 – marše dlouhorohá, marše malá

Čeleď: Tetrigidae – maršovití

Status: běžný druh

Popis: Drobná saranče o délce těla 7–13 mm. Typickým znakem všech marší je protažený štít, kryjící svrchní část těla. Blanitá křídla jsou složena pod štítem, zatímco krytky (1. pár křídel) jsou redukovány na tuhé krátké šupiny přiložené zboku k tělu. Štít marše tenkorohé je střechovitý, s vystouplým podélným středovým žebrem. Tykadla jsou v porovnání s ostatními druhy marší poměrně tenká a dlouhá. Zbarvení je variabilní, základní barva těla se pohybuje v různých odstínech hnědé nebo šedé barvy. Může se přidat i nazelenalé zbarvení. Na štítu můžou být dvě velké tmavé skvrny, případně různé jiné tmavé nebo světlé skvrny nebo také světlý podélný pruh. Běžní jsou ale i jedinci bez kresby. Řídce se objevují letuschopní jedinci s delšími křídly a výrazně prodlouženým štítem.

Možná záměna: V ČR se vyskytuje 7 druhů marší (Tetrix spp.). Jejich určení vyžaduje pečlivé prohlédnutí zvířete, většinou pod lupou. Marše tenkorohá má stejně jako marše lesní (T. undulata) a suchobytná (T. bipunctata) střechovitý štít se silně vyzdviženým středovým žebrem. Ostatní naše druhy marší mají štít plochý s jen slabě vystouplým žebrem (např. m. obecná, T. subulata). Od m. suchobytné se m. tenkorohá liší nápadně delšími a užšími tykadly (střední tykadlové články m. suchobytné 2x delší než široké, m. tenkorohé 4x delší než široké). Od m. lesní se liší také užšími tykadly, ale ne tak nápadně (m. lesní má střední tykadlové články 3x delší než široké) a dále pak tvarem hlavy a tělesnou konstitucí (m. lesní je štíhlý, drobnější druh; m. tenkorohá a suchobytná jsou robustní).

Rozšíření: Rozsáhlý eurasijský areál sahá od severního Španělska přes střední Evropu, jih Finska, Balkán a dále na východ temperátní Asií až do Mongolska a Číny.

V ČR plošně rozšířený druh od nížin do pahorkatin, v horách řidčeji. Společně s marší obecnou (Tetrix subulata) náš nejhojnější druh marše.

Biologie a ekologie: Marše tenkorohá obývá různá místa s řídkou vegetací a obnaženým substrátem, vlhká i suchá – mokřady, obnažené břehy vod, pískovny, pastviny, suché louky, lomy apod. Samice kladou vajíčka po jednom do svrchní vrstvy půdy. Přezimujícím stádiem jsou většinou odrostlé nymfy. Dospělci jsou nejhojnější na jaře, ale lze se s nimi setkat prakticky po celý rok (od března do podzimu). Potravu tvoří detrit (tj. různé organické zbytky), mechy a suchozemské řasy. Marše nestridulují, ale jsou schopny komunikovat prostřednictvím (pro člověka neslyšitelných) vibrací šířících se substrátem.

Literatura:

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!