Phelipanche arenaria - mordovka písečná

15. 10. 2010 vytvořil Václav Dvořák

Phelipanche arenaria (Borkh.) Pomel - mordovka (záraza) písečná

Syn.: Orobanche arenaria Borkh.; Phelipaea arenaria (Borkh.) Walpers; Orobanche laevis auct. non sensu orig. L.; Kopsia arenaria (Borkh.) Dumort.

Čeleď: Orobanchaceae - zárazovité

Status: C1

 

Popis: Bylina vysoká obvykle 20-40 cm, žláznatá. Lodyha přímá, nevětvená, tlustá, žlutavá ve vrchní části nafialovělá, ve spodní části ztlustlá, hustě olistěná. Květenství dlouze válcovité, mnohokvěté, kompaktní a husté v horní části, nejdolnější květy oddálené; listeny stejně dlouhé jako kalich. Kalich zvonkovitý, 4cípý; koruna v dolní 1/3 zúžená, rovná, nad zúžením nálevkovitě se rozšiřující, zbarvená světle modře až modrofialově. Horní pysk dvoulaločný, laloky vzhůru obrácené, bělavě chlupaté; dolní pysk trojlaločný s laloky vpřed nebo dolů směřujícími, prostřední lalok prodloužený. Prašníky po obvodu na švech běloplstnaté. Blizna bělavá.

 

Možná záměna: Přestože se jedná o morfologicky a ekologicky velmi stabilní taxon, je mordovka písečná poměrně obtížný druh na určování, resp. je možné ji poměrně snadno zaměnit s mordovkou  nachovou (Phelipanche purpurea). Oba druhy se liší především v odění a tvaru prašníků, která má mordovka nachová lysé nebo jen velmi řídce chlupaté. Zároveň má kališní cípy dělené pouze do 1/3, zatímco mordovka písečná až do poloviny kalichu.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším, přesto téměř výhradně evropským areálem, který zahrnuje oblast od severní Afriky, přes západní Mediterán, na sever do střední Evropy, na východ na Balkánský poloostrov po oblast Pontika, resp. jižní části evropského Ruska. Dále se vyskytuje v Turecku a v íránsko-turanské oblasti.

 

V České republice se jedná o vzácný druh s areálem rozděleným na českou a moravskou arelu. V Čechách se vyskytuje především v Českém středohoří, v dolní Povltaví a v Českém krasu. Na Moravě je vázán na oblast panonika, především na teplé pahorkatinné oblasti na Hustopečsku, Čejčsku, na Pálavě a již vzácněji na Znojemsku.

 

Ekologie: Druh vázaný na výslunná, xerotermní stanoviště často s jižní expozicí. Roste na skalkách a stepních stráních. Preferuje mělké a skeletnaté, suché a velmi výhřevné půdy především s bazickou reakcí. Je udáván jako součást vegetace sv. Festucion vallesiaceae či Alysso-Festucion palentis. Zároveň je dobré si všímat, že se zcela vyhýbá antropicky ovlivněným stanovištím a je indikátorem nenarušených až reliktních biotopů.

 

Jako všichni zástupci mordovek potažmo záraz je i ten druh parazitický. Jeho jediným hostitelem je pelyněk ladní (Artemisia campestris). Fenologické optimum růstu a kvetení je v červenci.

 

Ochrana a ohrožení: Mordovka písečná není řazena mezi zvláště chráněné druhy české květeny. V Červeném a černém seznamu je vedena jako kriticky ohrožený taxon. Většina lokalit je historického původu a pouze velmi sporadicky je nalézána na lokalitách nových. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o významný indikátor antropicky nenarušených stanovišť. Možné ohrožení je dáno především přímou destrukcí stanovišť či spontánní sukcesí na lokalitách.

 

   

 

Literatura:

 

Zázvorka J. (2000): Phelipanche Pomel – zárazovka (záraza, mordovka). – In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, p. 480–489, Academia, Praha.