Phelipanche purpurea subsp. purpurea - mordovka nachová pravá

5. 11. 2016 vytvořil Václav Dvořák

Phelipanche purpurea subsp. purpurea – mordovka nachová pravá

Syn.: Orobanche purpurea subsp. purpurea

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: C1

 

Popis: Bylina se žlutavou, v horní části často nafialovělou, při bázi mírně ztlustlou lodyhou, vysokou do 50 cm. Květenství složené z 5–30 květů, válcovité až prodloužené, v tom případě spíše řídké. Kalich žlutý, na žilkách nafialovělý, 4cípy, někdy přítomen zakrnělý pátý cíp. Koruna světle modrá až nafialovělá, na bázi žlutavá, modrofialově žilkovaná, v dolní třetině zúžená, mírně sehnutá.

 

Možná záměna: Na našem území se vyskytuje též modrovka nachová česká (Phelipanche purpurea subsp. bohemica), která je robustnější, květenství má husté, bohatší, s květy vzhůru směřujícími a s kalichem 5cípým. Podobná může být mordovka písečná (P. arenaria), která má hlouběji členěné kalichy a zejména po obvodu bělovlnatě chlupaté prašníky.

 

Rozšíření: Euroasijský poddruh rozšířený od pobřeží Atlantiku do Střední Asie. Roste též v Makaronésii a v severní Africe.

 

V České republice se vyskytuje vzácně, více v Čechách, kde je největší množství lokalit soustředěno do Českého středohoří a Doupovských vrchů, zcela ojediněle ve středním Povltaví. Na Moravě je mnohem vzácnější, s výskytem téměř omezeným na Pálavu, Hustopečskou pahorkatinu a okolí Brna. Nicméně v posledních letech bývá nalézána i jinde, např. na střední Moravě na Bouzovsku.

 

Ekologie: Tato mordovka je druhem xerotermních strání a svahů, ale roste též na skalních stepích, na úhorech, mezích, při okrajích vinic a na sušších mezofilnějších loukách. Je výrazně světlomilná, preferuje bazické podklady jako jsou vápence a čediče. Je obligátním parazitem, který v našich končinách preferuje různé zástupce rodu řebříček (Achillea spp.), ojediněle parazituje na pelyňku černobýlu (Artemisia vulgaris).

 

Fenologické optimum kvetení nastává v červnu až v první polovině července.

 

Ochrana a ohrožení: Mordovka nachová není řazena mezi zvláště chráněné druhy, ale protože je na našem území přirozeně vzácná a zároveň počet jejích lokalit se výrazně snížil, pravděpodobně ústupem od tradičního hospodaření a následným sukcesním změnám, je v Červeném seznamu hodnocena jako kriticky ohrožený druh (C1).

 

 

Literatura:

 

Schneeweiss G.M. (2006): Correlated evolution of life history and host range in the nonphotosynthetic parasitic flowering plants Orobanche and Phelipanche (Orobanchaceae). – Journal of Evol. Biology, 20(2): 471–478.

 

Zázvorka J. (2000): Phelipanche Pomel In. Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, 480–489.