Druhová ochrana rostlin

9. 6. 2008 vytvořil Václav Dvořák

Prvotní snaha o druhovou ochranu se objevuje ve střední Evropě v druhé polovině 19. století. Tehdy byl, v roce 1880 v Tyrolsku, zakázán sběr protěže alpské (Leontopodium alpinum), což souviselo s rozvojem turistiky, kdy se protěž stala suvenýrem každého alpského turisty. U nás byl první pokus o ochranu jednotlivých druhů realizován až počátkem 20. století. V roce 1921 vyšel oběžník Zemské správy politické v Praze o ochraně květeny, jenž obsahoval první seznam chráněných druhů pro Čechy (o rok později vyšel seznam pro Moravu a Slezsko). Teprve v roce 1958 vyšel první seznam pro celou republiku (vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54 z 18. dubna 1958). Tento velmi děravý seznam platil dlouhých 34 let, kdy se dočkal potřebné revize ve vyhlášce 395/1992 Sb. Vyhláška z roku 1958 obsahala pouze vzácnější druhy vědomě člověkem poškozované na základě jejich atraktivity či různého využití. Dokument nezahrnoval druhy esteticky nezajímavé, druhy poškozované nepřímo, destrukcí stanovišť. Došlo tak k rapidnímu ústupu řady běžných druhů, které jsou dnes na pokraji vyhynutí (Sedum villosum, Sesleria uliginosa, Linaria arvensis, Bupleurum rotundifolium a další) či k absolutnímu vymizení nechráněných druhů, např. Hieracium purkynei. Tímto problémem se zabývala mezinárodní konference "Flóra a člověk XX. století (1970, Pardubice)" na jejímž základě začaly vznikat první červené seznamy ohrožených druhů vyšších rostlin. První seznam pro celý evropský kontinent vyšel v roce 1976, pro tehdejší ČSR v roce 1979. Nejnovější verze Červeného seznamu pochází z roku 2017. Zvláště chráněné druhy rostlin, tedy druhy chráněné zákonem, jsou obsažené v novelizované vyhlášce 175/2006 Sb.


V ČR se dlouhodobě používalo členění kombinovaných písmen a číslic samostatně pro vyhynulé (A) a ohrožené (C) taxony. Poslední Červený seznam z roku 2017 již pracuje s kategoriemi dle IUCN založenými na písmenech.

 

Klasické členění používané ještě v Červeném seznamu z roku 2012:

 

A1 - vyhynulý taxon; A2 - nezvěstný taxon; A3 - nejasný případ

C1 - kriticky ohrožený taxon; C2 - silně ohrožený taxon; C3 - ohrožený taxon; C4 - vyžadující pozornost

 

Zde, na serveru Natura Bohemica, jsme přistoupili ke členění statusů vzácnosti a ohrožení druhů dle posledního vydání ČS, které je založeno na standardizované metodice hodnocení vzácnosti a ohroženosti dle IUCN. Kombinuje geografické rozšíření daného druhu, populační početnost a její změnu.

 

Pro vyhynulé druhy:

EW (extinct in the wild): vyhynulé druhy v přírodě

RE (regionally extinct): regionálně vyhynulé druhy, tzn. jen pro Českou republiku

 

Ohrožené a vzácné druhy:

CR (critically endangered): kriticky ohrožené druhy, dříve v kategorii C1

EN (endangered): ohrožené druhy, dříve obvykle v kategorii C1 a C2

VU (vulnerable): zranitelné druhy, dříve obvykle v kategoriích C2 a C3

NT (near threatened): téměř ohrožené druhy, dříve v kategoriích C3 a C4

LC (least concern): málo dotčené, dříve v kategorii C4 nebo bez ohrožení

 

§ - taxony chráněné vyhláškou 175/2006 Sb.: §K - kriticky ohrožené §S - silně ohrožené §O - ohrožené

ČK - taxony zpracované v Červené knize vzácných a ohrožených druhů rostlin (Čeřovský et al. 1999)

BERN - taxony uvedené v příloze 1, části A Bernské úmluvy z roku 1998

CITES - taxony zahrnuté ve Washingtonské úmluvě z roku 1973

WORLD - taxony v celosvětovém červeném seznamu

NATURA 2000 - směrnice EU č. 92/43/EHS (s následným výčtem druhů v příloze II), ze které pro každý členský stát vyplývá povinnost zakomponovat do svého právního systému tuto směrnici, sestavit seznam druhů chráněných v rámci soustavy NATURA 2000 a následně zajistit dostatečnou druhovou a územní ochranu pro vybrané druhy.