Orobanche teucrii - záraza ožanková

1. 7. 2024 vytvořil Václav Dvořák

Orobanche teucrii Holandre – záraza ožanková

Syn.: Catodiacrum rubidum Dulac; Orobanche atropurpurea F. W. Schultz; O. atrorubens F. W. Schultz; O. lazica Reut. ex Boiss.; O. sideritis Huter, Porta & Rigo; O. teucrionepiphyta St.-Lag.; O. teucriophya St.-Lag

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: CR

 

Popis: Spíše drobná, do 25 cm vysoká, žláznatě chlupatá bylina. Lodyha na bázi mírně ztlustlá, světle žlutá se světle hnědofialovým odstínem. Listy krátké, široké, k lodyze přitisklé nebo šikmo vzhůru odstávající, tmavší než lodyha. Květenství krátce válcovité, malokvěté, řídké; listeny stejně dlouhé nebo kratší než koruna. Koruna trubkovitá, úzká, k ústí jen málo rozšířená, mírným obloukem dolů ohnutá až téměř rovná, okrově špinavě fialová, tmavěji žilkovaná, na bázi světlejší; horní pysk celistvý nebo jen mírně vykrojený, dolní pysk trojlaločný, s brvitými laloky na okraji. Nitky tyčinek srůstají s korunní trubkou, nitky při bázi bez žlázek, přitiskle až kolmo odstále chlupaté; blizna červenofialová.

 

Možná záměna: Podobná se zdá především záraza hřebíčková (Orobanche caryophyllacea), která má nepravidelně ohnuté, široce trubkovité, v horní části přilbovitě skloněné koruny, bývá robustnější a parazituje na svízelech (Galium spp.). Oba druhy se zároveň vyznačují kombinací purpurové blizny a pouze světlých žlutavých žláznatých chlupů.

 

Rozšíření: Evropský druh rozšířený od Pyrenejí, přes Alpy a přilehlá pohoří po jižní část Belgie a německé Porýní. Udáván je také ze zemí Balkánského poloostrova. Směrem na sv. velmi vzácně překonává Dunaj a areálem zasahuje na jižní Slovensko a na jižní Moravu.

 

V České republice byl tento druh s jistotou doložen pouze z jediné lokality nacházející na jižní Moravě u obce Milovice. Nejbližší další známé lokality se nacházejí na Hainburgských kopcích v Rakousku a na Devínské Kobyle na Slovensku.

 

Ekologie: Preferuje xerotermní, řídké, travnaté až křovinaté porosty formované na hlubokých spraších nebo na vápencových podkladech. Je obligátním parazitem u nás vázaným na ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys), v sousedních zemích je tato záraza rovněž známa jako parazit ožanky horské (T. montanum).

 

Geofyt s fenologickým optimem kvetení od června do července.

 

Ochrana a ohrožení: Záraza ožanková není vedena mezi zvláště chráněnými druhy naší květeny, ale v Červeném seznamu je řazena mezi druhy kriticky ohrožené (CR), což odráží její přirozenou vzácnost danou výskytem na jediné lokalitě. Ta je součástí maloplošně chráněných území s vypracovaným plánem péče a odpovídajícím managementem a zároveň spadá do CHKO Pálava.

 

 

Literatura:

 

Kaplan Z., Danihelka J., Chrtek J. Jr., Zázvorka J., Koutecký P., Ekrt L., Řepka R., Štěpánková J., Jelínek B., Grulich V., Prančl J. & Wild J. (2019) Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 8. – Preslia 91: 257–368.

 

Zázvorka J. (2000): Orobanche L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 489–513.