Omocestus rufipes - saranče rudonohá

15. 2. 2019 vytvořil Stanislav Rada

Omocestus rufipes (Zetterstedt, 1821) – saranče rudonohá

Syn.: Acridium viridulum (Welmael, 1838); Chorthippus zetterstedti Fieber, 1852; Oedipoda cruentata Brullé, 1832; Omocestus ventralis (Zetterstedt, 1821)

Čeleď: Acrididae – sarančovití

Status: DD

 

Popis: Samci dorůstají 11–15 mm, samice 13–20 mm. Základní zbarvení samců je hnědé, šedohnědé až černé, na hřbetní straně často světlejší. Samci mají červeně zbarvený konec zadečku, zadní holeně a často i stehna (s výjimkou černých kolen). Toto zbarvení může být různě výrazné, u některých jedinců se jedná o sytě rudou barvu, která kontrastuje s tmavým zbarvením krytek a přední části těla. Samice jsou zbarveny zeleně nebo hnědě, častá je kombinace zeleně zbarvené hřbetní části těla a hnědých až šedohnědých boků. Konce makadel obou pohlaví jsou bílé. Boční kýly štítu jsou obloukovitě prohnuté, u samic často kontrastně lemované bílým proužkem. Krytky i křídla jsou plně vyvinuty, pokrývají celý zadeček. Zadní část křídel je ztmavělá (jakoby začouzená).

 

Možná záměna: Saranči rudonohé se nejvíce podobá saranče zelená (Omocestus viridulus) a saranče červenořitná (Omocestus haemorrhoidalis). Od obou druhů se liší bílými konci makadel a červenýma zadníma nohama samců. Saranče zelená navíc obývá odlišné biotopy. Samice saranče červenořitné se odlišují též výrazněji prohnutými žebry štítu. Záměna je dále možná s hojnými zástupci rodu Chorthippus s úhlovitě sblíženými žebry štítu – saranče měnlivá (C. biguttulus), s. dlouhokřídlá (C. brunneus), s. štíhlá (C. mollis) a s. širokokřídlá (C. apricarius). Tyto druhy mají oproti saranči červenořitné postranní žebra štítu výrazněji zalomena směrem dovnitř a nemají bílé konce makadel.

 

Rozšíření: Druh rozšířený v téměř celé Evropě (chybí v severní Skandinávii a v Irsku; v Británii žije pouze na jihu Anglie) a dále v severní Africe a západní Asii.

 

V ČR se vždy jednalo o vzácný druh. Existuje nemnoho starých údajů z Třeboňska a z několika moravských lokalit (např. okolí Brna, Přerov, Pálava) kde se na konci 20. století již nepodařilo saranči rudonohou najít. Na přelomu 20. a 21. století byly učiněny nálezy na území NP Podyjí a CHKO Bílé Karpaty, v následujících letech zde ale druh potvrzen nebyl. Průlom se podařil v roce 2018, kdy byla saranče rudonohá nalezena v NP Podyjí a v Jevišovské pahorkatině. Výskyt tohoto druhu v ČR je velice lokální a nepočetný.

 

Biologie a ekologie: Saranče rudonohá je teplomilný a středně suchomilný druh. V jižní části areálu (např. v Rumunsku) se jedná o běžnou saranči obývající různé biotopy. V ČR naproti tomu osidluje téměř výhradně lesní světliny nebo paseky v teplých suchých doubravách pahorkatin, případně i světlé smíšené lesy a jejich okraje. Samice kladou vajíčka do půdy. Z vajíček se po přezimování líhnou nymfy, které během vývoje procházejí čtyřmi instary. Dospělci se vyskytují v červnu až říjnu, nejhojněji v srpnu. Poměrně dobře létají, živí se travami.

Samci se za teplého počasí ozývají stridulací, která je velmi podobná stridulaci saranče zelené (O. viridulus). Sestává z oddělených frází trvajících 5–10 sekund (fráze saranče zelené jsou cca dvakrát delší), přičemž na začátku fráze je zvuk tišší a postupně se zesiluje. Nahrávka saranče rudonohé zde.

 

Ohrožení a ochrana: Saranče rudonohá nemohla být zařazena do jedné z kategorií ohrožení českého červeného seznamu z důvodu nedostatečných údajů (DD). Je možné, že kvůli nízkým populačním hustotám a výskytu v lesích je částečně přehlížena. I přesto je zjevné, že se na našem území jedná o velice vzácný druh. Potenciálně může být ohrožena nevhodným lesním hospodařením nebo přílišným zarůstáním jejích lokalit. 

 

 

 

Literatura:

 

Holuša J. (2003): Výsledky faunistického průzkumu sarančí (Orthoptera: Caelifera), kobylek (Orthoptera: Ensifera) a švábů (Dictyoptera: Blattodea) na území Národního parku Podyjí a na několika lokalitách v okolí. Thayensia (Znojmo) 5: 85–112.

 

Holuša J., Kočárek P., Konvička O. (2012): Grasshoppers and crickets (Orthoptera), earwigs (Dermaptera), cockroaches (Blattaria), and mantises (Mantodea) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: Malenovský, I., Kment, P. & Konvička, O. (Eds.), Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic), Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae, Special issue, 96(2): 71–104.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.