Cheiracanthium effosum - zápřednice ostruhová

26. 5. 2022 vytvořil Ondřej Machač

Cheiracanthium effosum Herman, 1879 – zápřednice ostruhová

Čeleď: Cheiracanthidae – zápřednicovití

Status: EN

 

Popis: Délka těla 6–9 mm (hlavohruď 3,5–5 mm). Hlavohruď je žlutohnědá, bez kresby. Chelicery jsou červenohnědé s tmavšími konci. U samců je na konci chelicer, po stranách nápadný hrbol. Makadla samců mají nápadně dlouhou holeň a ostruhu (odtud české druhové jméno), nejdelší ze všech našich druhů. Zadeček je světle žlutohnědý až žlutozelený s nevýrazně tmavší srdeční skvrnou. Nohy jsou žlutohnědé, první dva páry nápadně delší.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími nevýrazně zbarvenými druhy zápřednic (Cheiracanthium). Zvláště pak s podobnou zápřednicí křovinnou (Ch. oncognathum), jejichž samci mají kratší holeň makadla a ostruhu. Zápřednice křovinná má červený pigment v srdeční skvrně. Zbarvením je také podobná zápřednice ladní (Ch. campestre). Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

 

Rozšíření: Evropský druh, rozšířen zejména ve střední a jihovýchodní Evropě.

 

V ČR vzácný druh, jen v nejteplejších oblastech Čech (např. Český kras, Žehuňsko) a na jihu Moravy. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Zápřednice ostruhová obývá lesostepní biotopy a okraje šípakových doubrav a ekotony stepí a světlých listnatých lesů. Žije na větvích stromů a na keřích (zvláště na dubech). Aktivní je v noci, kdy vyráží na lov kořisti a pobíhá po kmenech a větvích dřevin. Zimují subadultní jedinci pod kameny a kusy dřeva, kde na jaře dospívají. S dospělci se setkáme již brzy na jaře, někdy už od konce února do června, nejvíce aktivní bývají v květnu.

 

Ohrožení a ochrana: Tento druh je vázán na ohrožené lesostepní biotopy, které jsou ohroženy zarůstáním a degradací biotopu způsobenou nevhodným hospodařením v okolí. Většina známých lokalit tohoto druhu je však v maloplošně chráněných územích. Díky vazbě na ohrožený biotop a vzácnosti byl tento druh zařazen v červeném seznamu pavouků ČR jako druh ohrožený (EN).

 

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Dolanský J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Vč. sb. přír. – Práce a studie, 18 (2011): 125–140.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.