Cheiracanthium oncognathum Thorell, 1871 – zápřednice křovinná

Čeleď: Cheiracanthidae – zápřednicovití

Status: VU

Popis: Délka těla 7–13 mm (hlavohruď 4–5 mm). Hlavohruď je žlutohnědá, bez kresby. Chelicery jsou červenohnědé s tmavšími konci. U samců je na konci chelicer, po stranách nápadný hrbol. Makadla samců jsou výrazně prodloužená a kolenovitě vybočená. Zadeček je žlutohnědý s tmavší srdeční skvrnou s nevýrazným červeným pigmentem. Nohy jsou žlutohnědé, první dva páry nápadně delší.

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími nevýrazně zbarvenými druhy zápřednic (Cheiracanthium). Zvláště pak s příbuznou zápřednicí ostruhovou (Cheiracanthium effosum), jejichž samci mají ještě delší makadla a ostruhu než tento druh. Zápřednici ostruhové také chybí červený pigment v srdeční skvrně. Spolehlivé určení je podle kopulačních orgánů.

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen ve střední, severní (jih Skandinávie a Pobaltí) a východní Evropě a Střední Asii.

V ČR vzácný druh, roztroušeně v nižších a středních polohách (např. Polabí, střední Čechy, Český ráj, Železné hory, jih Moravy). Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Zápřednice křovinná obývá osluněné okraje světlých lesů (zvláště doubrav) navazující na suché trávníky, lesní lemy, lesostepi, křovinaté stráně, skalní výchozy s keři apod. Žije na větvích stromů a keřů (s oblibou na nižších doubcích), někdy také na bylinné vegetaci a v trávě. Žije skrytě a aktivní je až za soumraku a v noci. Zimují mláďata v pavučinovém zámotku pod kameny, kusy dřeva nebo ve stařině či při povrchu půdy. S dospělci se setkáme od dubna do června.

Literatura: 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Dolanský J. (2011): Rozšíření a stanovištní nároky zápřednic rodu Cheiracanthium (Araneae, Miturgidae) v Česku. Vč. sb. přír. – Práce a studie, 18 (2011): 125–140.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!