Carex fritschii Waisb. – ostřice Fritschova

Syn.: Carex montana subsp. fritschii (Waisb.) O.Schwarz; ostřice doubravní

Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité

Status: VU

Popis: Různoklásková, volně trsnatá bylina s krátce plazivými až vystoupavými výběžky. Dolní pochvy nových výhonů šupinovité, slámové, rozpadavé na světle hnědá vlákna. Lodyhy mírně drsné, vysoké do 50 cm. Listy nepřezimující, v létě prodlužující se, matné, drsné. Květenství s jediným samčím vrcholovým, přisedlým kláskem a postranními, přisedlými 2–3 klásky samičími.; dolní listen kratší než květenství, místo pochvy s bělavou plevou. Plevy samičích květů zdéli nebo kratší mošniček, se zeleným středovým pruhem. Mošničky široce obvejcovité, bledě šedozelené, pokryté krátkými, bílými chlupy, na průřezu okrouhlé. Blizny tři.

Možná záměna: Skupina různokláskových ostřic sekce Acrocystis u nás zahrnuje celkem 5 druhů, které jsou si navzájem podobné. Krátké výběžky vytváří ještě ostřice vřesovištní (Carex ericetorum), která je vzrůstem drobnější, její trsy jsou podkovovitého tvaru, tmavozelené listy částečně přezimují a na dotyk jsou hladké. Plevy samičích klásků jsou zaokrouhlené. Na některých lokalitách se vyskytuje rovněž ostřice horská (C. montana), která je hustě trsnatá a nevytváří výběžky. Má výrazně vínově zbarvené pochvy a plevy samičích klásků tmavé a výrazně hrotité.

Ostřice Fritschova se může vzácně křížit s dalšími druhy, např. s ostřicí jarní (Carex caryophyllea) za vzniku křížence Carex ×moravica. Rozlišení vyžaduje morfometrické údaje a řezy listem. Z přírody je rovněž znám je kříženec s ostřicí kulkonosnou (C. pilulifera) označovaný jako Carex ×villacensis.

Rozšíření: Druh nevelkého středoevropského areálu perialpského typu vázaný primárně na předhůří Alp. Západní hranice sahají do francouzského regionu Alsasko, východní hranice zasahují do Bakoňského lesa v Maďarsku, resp. na Cerovou vrchovinu na Slovensku. Severní areálovou hranici představuje nedávno objevená, izolovaná lokalita v Čechách.

V České republice roste téměř výhradně na jižní Moravě na několika rozsáhlejších makrolokalitách mezi Hodonínem a Bzencem, mezi Břeclaví a Valticemi a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Mimo jihomoravské úvaly je známa z Krumlovského lesa u Vedrovic a nově též z Čech z blízkého okolí města Sázava. Roste v nížinách a teplých pahorkatinách, lokality nepřesahují nadmořskou výšku 350 m.

Ekologie: Tato ostřice je vázána na světlé doubravy a bory na vátých píscích, štěrkopíscích a výjimečně roste na granodioritovém podkladu. Lokalita v Čechách rovněž vegetačně odpovídá doubravám, ovšem formovaným na podkladu pararul. Jihomoravské populace jsou součástí vegetace subkontinentálních lesostepních doubrav sv. Aceri tatarici-Quercion.

Vytrvalý hemikryptofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do května.

Ochrana a ohrožení: Ostřice Fritschova je fytogeograficky pozoruhodný perialpský prvek v naší květeně. Zcela nepochopitelně nepatří mezi zvláště chráněné druhy, i v rámci celkového areálu je považována za vzácný druh. V Červeném seznamu je vedena mezi druhy zranitelnými (VU) a lokality jsou obvykle chráněny formou maloplošných území. Potenciálním ohrožením je snad jen přímá destrukce stanovišť, resp. nevhodné lesní hospodaření k tomu vedoucí.

Poznámka: Tento druh byl pojmenován na počest rakouského botanika Karla Fritsche (1864–1934), v češtině se užívá také názvu ostřice doubravní, který vystihuje charakter biotopu, ve kterém tato ostřice nejčastěji roste.

Literatura:

Grulich V., Prančl J. & Vydrová A. (2017): Carex fritschii. In: Hadinec J. & Lustyk P. (eds), Additamenta ad Floram Reipublicae Bohemicae, XV. Zprávy České botanické společnosti, 52(1): 62–65.

Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. –  Lesnická práce, Praha.

Řepka R., Štěrba T. & Roleček J. (2013): Carex ×moravica (C. caryophyllea × C. fritschii), a new nothospecies identified by morphological and anatomical characters. – Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae (Brno), 98(1): 105–116.

Najdete zde již více než 2700 druhů rostlin, hub a živočichů!