Carex depressa subsp. transsilvanica (Schur) T. V. Egorova – ostřice zakrslá transylvánská
Syn.: Carex transsilvanica Schur, Carex euxina V. I. Krecz.
Čeleď: Cyperaceae – šáchorovité
Status: EN

Popis: Vytrvalé rostliny vytvářející drobné husté trsy. Listy jsou tmavě zelené, lesklé, do 30 cm dlouhé, nepřezimující nebo jen částečně přezimující, se světle hnědými, vláknitě rozpadavými listovými pochvami. Lodyhy jsou až 35 cm dlouhé, šikmo vyrůstající z listové růžice. Květenství je tvořeno jedním terminálním samčím kláskem a několika stopkatými klásky samičími. Samičí klásky jsou vejcovité, dva až tři spodní nápadně oddálené od jednoho až dvou klásků svrchních, vyrůstající na dlouhých stopkách na bázi lodyhy, svrchní nahloučené pod kláskem samčím. Svrchní samičí klásky a klásek samčí jsou podepřeny listenem převyšujícím květenství. Mošničky samičích klásků jsou obvejcovité, na vrcholu s krátkým zobánkem, šedozelené až hnědožluté, roztroušeně chlupaté, s plevami špičatými, delšími než mošnička, na okrajích rezavě hnědými se středním zelenavým pruhem.

Možná záměna: V době plodu se díky přítomnosti bazálních samičích klásků jedná o nezaměnitelný taxon naší květeny. Ve sterilním stavu může být zaměněna s řadou druhů, především pak s ostřicí jarní (Carex caryophyllea), která však vytváří alespoň krátké podzemní výběžky, a ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera), která se od o. zakrslé liší červeně naběhlými pochvami dolních listů.

Rozšíření: Ostřice zakrslá transylvánská je karpatsko-východobálkánským květenným prvkem. Poměrně hojná až roztroušená je v oblasti celého karpatského oblouku od severního Maďarska, Slovenska a Polska po Rumunsko, dále se vyskytuje v Srbsku a Bulharsku odkud zasahuje přes Turecko až na Kavkaz a do Íránu. Mimo Karpaty dále na západ a sever se vzácně vyskytuje ve východním Rakousku, v severní Itálii a v Litvě.

V ČR byla doposud zjištěna na třech širších lokalitách na východní a jihovýchodní Moravě. Vyskytuje se v Bílých Karpatech v okolí obce Polichno a na Vsetínsku u obcí Semetín a Lhota u Vsetína. Nález na dalších lokalitách je možný vzhledem k přehlížení a častým záměnám.

Ekologie: Konkurenčně poměrně slabý taxon, který vyhledává otevřená místa v lučních porostech. Typickým stanovištěm jsou krátkostébelné trávníky a pastviny na jílovitých, bazických, vysýchavých půdách, cenologicky zařaditelné k vegetaci svazů Cynosurion cristati, Violion caninae a okrajově také Bromion erecti.

Hemikryptofyt, který kvete v květnu.

Ohrožení a ochrana: Teprve nedávno objevený přirozeně se vyskytující taxon naší květeny. První lokality na našem území (v okolí Polichna) byly objeveny teprve v roce 2014, další na Vsetínsku až v roce 2018. Taxon tak i přes svou vzácnost není chráněn zákonem a žádná z lokalit není ani územně chráněna. V poslední verzi Červeného seznamu z roku 2017 byl zařazen jako ohrožený (EN). Vzhledem k výskytu mimo maloplošná chráněná území je ostřice zakrslá transylvánská potenciálně ohrožena rozoráváním lučních porostů a také nově vznikající zástavbou.

Taxonomická poznámka: Ostřice zakrslá se v rámci svého areálu rozpadá na tři poddruhy. Kromě již zmíněné subsp. transsilvanica je to nominátní subsp. depressa, která se vyskytuje na Iberském poloostrově, a subsp. basilaris, která roste od Maroka po jižní Francii a jižní Itálii.

Literatura:

Egorova T. V. (1999): The sedges (Carex L.) of Russia and adjancent states. – St. Peterburg State Chemical-Pharmaceutical Academy, St.-Peterburg & Missouri Botanical Garden Press, St. Louis.

Hroneš M., Batoušek P., Lustyk P. & Tkáčiková J. (2019): Carex depressa subsp. transsilvanica. – In: Lustyk P. & Doležal J. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XVII, Zprávy České botanické společnosti 54: 68–70.

Řepka R. & Fajmon K. (2016): Carex depressa subsp. transsilvanica. – In: Hadinec J. & Lustyk P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XIV, Zprávy České botanické společnosti 51: 32–40.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!