Veronica agrestis - rozrazil polní

2. 5. 2022 vytvořil Václav Dvořák

Veronica agrestis L. – rozrazil polní

Syn.: Veronica pulchella Bast.; V. versicolor Fries; V. obscura Dumort.; Cochlidiospermum agreste (L.) Opiz

Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité

Status: EN

 

Popis: Chlupaté, žlutozelené byliny s lodyhou vysokou 5–20 cm, obvykle od báze větvenou, v dolní části poléhavou a kořenující, v horní polovině vystoupavou, oblou. Lodyžní listy často vstřícné, krátce řapíkaté, s čepelí delší než širokou, jemně nepravidelně vroubkovanou, oboustranně chlupatou a žláznatou. Hrozen řídký; květy v úžlabí listenů; květní stopky kratší než listeny. Kalich delší než koruna; koruna bílá s modrým nádechem a modrým žilkováním; prašníky světle modré až bělavé. Tobolky v obrysu okrouhlé, po okraji tupě kýlnaté, na vrcholu s úzkým zářezem, na ploše žilkované, pokryté pouze žláznatými chlupy; čnělka za plodu krátká, rovná, nepřevyšující tobolku. Semena mušlovitá, svraskalá.

 

Možná záměna: Jednoleté rozrazily vyžadují při určování cvik. Podle plodů je dobře odlišitelný rozrazil perský (Veronica persica), který má čnělku na tobolce esovitě prohnutou. Další podobné druhy s rovnou a přímou čnělkou – rozrazil lesklý (V. polita) a r. matný (V. opaca) mají na tobolkách kromě žláznatých chlupů rovněž kratší krycí chlupy a také mají květy minimálně se třemi korunními lístky modrými.

 

Rozšíření: Druh s převážně evropským areálem vykazujícím atlantskou tendenci, který zaujímá severní, západní a stř. část kontinentu, izolovaně též horské oblasti jz. Evropy, sz. Afriky a Makaronésie. Jinde je považován za archeofyt, vyhýbá se oblastem s kontinentálním klimatem. Jako nepůvodní druh je uváděn ze Severní Ameriky a z Nového Zélandu.

 

V České republice se vyskytuje vzácně, velmi lokálně, zejména ve středních polohách. Jen místy dochází ke kumulaci lokalit – např. ve východním Polabí, na Blatensku a v Českobudějovické pánvi či na Blanensku a v okolí Moravské Třebové. Na jižní a východní Moravě se již téměř nevyskytuje, v rozsáhlých oblastech např. severně Plzně rovněž chybí nebo je extrémně vzácným druhem.

 

Ekologie: Rozrazil polní je nejčastěji znám jako plevel v obilí a v okopaninách, na zahrádkách. Spíše zřídka roste v rozvolněných travních porostech, na pustnoucích místech a na polních cestách. Preferuje vlhké, lehké, na dusík bohatší substráty s kyselejší reakcí; vápencům se vyhýbá. Vykvétá v několika vlnách od jara do podzimu.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od dubna do listopadu.

 

Ochrana a ohrožení: Tento druh není řazen mezi zvláště chráněné, ovšem v Červeném seznamu je veden mezi druhy ohroženými (EN), což je dáno jeho vzácným, jen místně bohatším výskytem. Cílená ochrana a podpora jednoletých terofytů je jen obtížně realizovatelná. Na ústupu polních plevelů se podepsala kombinace několika faktorů včele s rozvojem chemizace a intenzivního zemědělství, potažmo kolektivizace a ústup od tradičních způsobů hospodaření. Druh může být ke své velikosti a také podobnosti s jinými rozrazily v terénu přehlížen.

 

 

Literatura:

 

Hrouda L. (2000): Veronica L. In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, 355–397.

 

Otýpková Z. (2007): Poznámky k současnému rozšíření Veronica agrestis v České republice. – Zprávy České botanické společnosti, 42: 105–115.