Veronica polita Fries – rozrazil lesklý
Syn.: Veronica agrestis var. polita (Fries) Koch, Veronica agrestis subsp. polita (Fries) Rouy, Veronica pseudopaca Lasch
Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité (dříve Scrophulariaceae – krtičníkovité)
Status: běžný druh

Popis: Jednoleté byliny s od báze větvenými, rozprostřenými, poléhavými, na konci vystoupavými, chlupatými, 10–30 cm vysokými lodyhami. Listy na bázi lodyhy vyrůstají vstřícně, dále na větvích jsou pak střídavé, krátce řapíkaté. Čepel je vejčitá až trojúhelníkovitá, na okraji podvinutá, hrubě pilovitá, na líci tmavozelená, na rubu světlejší, chlupatá. Květenství dlouhý, koncový, jednostranný hrozen. Jednotlivé květy vyrůstají v úžlabí listenů podobným listům. Květy jsou čtyřčetné, souměrné, vyrůstající na hustě krátce chlupatých krátkých květních stopkách. Kalich je na bázi srostlý, rozdělený ve čtyři vejčité kališní cípy. Koruna je poměrně drobná, světle modrá s tmavším žilkováním, na bázi téměř bílá. Tobolka, vyrůstající na plodní stopce, která je kratší nebo stejně dlouhá jako příslušný listen, je nafouknutá, srdčitá, s ostrým hlubokým zářezem v horní části, krátce chlupatá, s čnělkou zřetelně převyšující zářez tobolky.

Možná záměna: Na našem území se vyskytuje řada morfologicky více či méně podobných druhů. Nejčastěji dochází k záměnám s taktéž hojným rozrazilem perským (Veronica persica), který se liší plodními stopkami nápadně delšími než příslušný listen, většími květy (často až dvakrát) a tobolkou, která má na vrcholu obvykle velmi mělký, tupý zářez. Velmi podobným druhem je také vzácný rozrazil matný (Veronica opaca), který se liší kopinatými kališními cípy a hustě chlupatými tobolkami s velmi krátkou čnělkou, která nepřevyšuje zářez tobolky. Dalším podobným druhem je také rozrazil polní (Veronica agrestis), který se však v době květu velmi dobře odlišuje světlými, bělavými, narůžovělými nebo jen velmi světle modrými květy.

Rozšíření: Druh s poměrně rozsáhlým areálem, který se vyskytuje téměř v celé Evropě, od Velké Británie a jižní Skandinávie po Kavkaz, na východ zasahuje až do střední Asie, na jih do severní Afriky. Zavlečen byl do Severní Ameriky nebo na Nový Zéleand.

V ČR se vyskytuje velmi hojně v teplejších oblastech, s těžištěm výskytu v nížinách a pahorkatinách. Ve středních a vyšších polohách našeho území už se vyskytuje jen ojediněle.

Ekologie: Druh synantropních stanovišť, který roste především na okrajích polí, na úhorech, rumištích, okrajích cest, v záhonech a mezi spárami v dlažbě. Vyhovují mu hlinité, minerálně bohatší půdy bez zapojeného porostu. Je diagnostickým druhem teplomilné bazifilní plevelové vegetace svazu Caucalidion.

Terofyt, který kvete od března do října. Při příznivých podmínkách často i v zimních měsících.

Význam: Archeofyt. Nepříliš nebezpečný polní a zahradní plevel, častější zejména v pícninách a okopaninách.

Literatura:

Hrouda L. (2000): Veronica L. – In: Slavík B. (ed.), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 355–397.

Kaplan Z., Danihelka J., Šumberová K., Chrtek J. Jr., Rotreklová O., Ekrt L., Štěpánková J., Taraška V., Trávníček B., Prančl J., Ducháček M., Hroneš M., Kobrlová L., Horák D. & Wild, J. (2017): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 5. – Preslia 89: 333–439.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!