Titanoeca schineri (L.Koch, 1872) - teplomil Schinerův

Čeleď: Titanoecidae - teplomilovití

Status: VU

Popis: Velikost těla 5-8mm (hlh. 2,5-3,5 mm). Hlavohruď je hnědavá s nádechem do červena (zejména u samců). U tohoto druhu je výrazná pohlavní dvojtvárnost. Samice má zadeček šedohnědý, zatímco sameček má zadeček černý s dvěma výraznými bílými tečkami, také je o něco menší. Nohy jsou u obou pohlaví tmavé.

Možná záměna: Záměna je možná s ostatními zástupci rodu Titanoeca a to zejména u samic.  Teplomil čtyřskvrnný (Titanoeca quadriguttata), má na zadečku čtyři skvrnky. Teplomil písečný (Titanoeca psammophila) je bez skvrnek a samečci mají bronzový nádech, u nás je velmi vzácný a vyskytuje se jen na píscích v okolí Bzence. Poslední náš druh teplomil skalní (Titanoeca tristis) je také bez skvrnek, ale obývá skalnaté stepi.

Rozšíření: Palearktický druh - (Evropa, střední Asie - Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán).

V ČR vzácný druh, jen na jižní Moravě, např. Bzenecko, Pouzdřany nebo Pavlovské kopce. 

Biologie a ekologie: Teplomil Schinerův obývá xerotermní lokality - stepi, písčiny a zejména pak kamenité stepi, kde se ukrývá pod kameny, kusy dřeva apod. Pod kameny si tká řídké síťky opatřené kribelovým vlášením. Často nalezneme samce i samice pohromadě pod jedním kamenem či kusem dřeva. Ke konci léta samice buduje kulovité kokony, které připřádá ke spodní straně kamene a hlídá je do vylíhnutí mláďat. S dospělými jedinci se můžeme setkat již od dubna.

Ohrožení a ochrana: Teplomil Schinerův byl zařazen do Červeného seznamu jako zranitelný (VU). Je vázán na nejteplejší zachovalé stepní lokality a tím je svým způsobem ohrožen. V současné době se na serveru Biolib mapuje jeho výskyt v ČR.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.