Salticus zebraneus - skákavka zebrovitá

4. 4. 2020 vytvořil Ondřej Machač

Salticus zebraneus (C. L. Koch, 1837) – skákavka zebrovitá

Čeleď: Salticidae – skákavkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 3–4,5 mm (hlavohruď 1,5–2 mm), náš nejmenší zástupce rodu Salticus. Hlavohruď je černá s kresbou s bílých chloupků a bílým okrajem. Chelicery jsou u samců černé a výrazně prodloužené. Makadla jsou bíle ochlupená. Zadeček je bíle až šedavě ochlupený s tmavou laločnatou skvrnou. Kresba je variabilní, u samic někdy přerušovaný světlými šikmými proužky. Samci mají kontrastnější zbarvení a větší černou kresbu na zadečku. Nohy jsou žlutohnědé s tmavými proužky.

 

Možná záměna: Záměna je možná s dalšími skákavkami rodu Salticus. Zvláště s velmi podobnou skákavkou stromovou (S. cingulatus), která má podobnou kresbu, je však obvykle světlejší a kresbu nemá tak celistvou. Oba druhy spolehlivě odlišíme podle kopulačních orgánů. Skákavka pruhovaná (S. scenicus) má kontrastnější zbarvení a žije hlavně na skalách a zdech.

 

Rozšíření: Palearktický druh, rozšířen téměř v celé Evropě, Turecko, Střední Asie a Sibiř.

 

V ČR hojný druh, po celém území. V nížinách a středních polohách. Mapa rozšíření zde.

 

Biologie a ekologie: Skákavka zebrovitá obývá světlé listnaté i jehličnaté lesy (zejména bory) a jejich okraje, ale i soliterní stromy, aleje, sady, parky a zahrady. Žije na kmenech stromů. Aktivní je ve dne, zejména za slunečného počasí, kdy běhá po kůře stromů a hledá kořist. Někdy ji najdeme i v listoví dřevin. S dospělci se setkáme zejména od dubna do srpna. Mladí jedinci zimují pod kůrou a v prasklinách kůry v hustém pavučinovém vaku, někdy také v dutinách stromů a ptačích budkách.

 

  

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.