Ruspolia nitidula - kobylka kuželohlavá

15. 1. 2016 vytvořil Stanislav Rada

Ruspolia nitidula (Scopoli, 1786) – kobylka kuželohlavá

Syn.: Conocephalus ambiguus Stål, 1876; Conocephalus eurostratus Jannone, 1936; Gryllus nitidulus Scopoli, 1786; Homorocoryphus nitidulus (Scopoli, 1786); Locusta erythrosoma Saint-Fargeau & Serville, 1825; Locusta mandibularis Germar, 1817; Locusta tuberculata Rossius, 1790

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Samci dorůstají 20–30 mm, samice 24–33 mm. Krytky a křídla jsou značně dlouhé (až 4 cm) a dalece přesahují konec zadečku. Typická je kuželovitá hlava s dopředu vystouplým temenem a ústním ústrojím směřujícím dozadu pod tělo. Samice mají dlouhé rovné kladélko, které je většinou zakryto krytkami. Tělo je celé jednobarevně zelené, vzácněji světle hnědé.

 

Možná záměna: Jedná se o prakticky nezaměnitelný druh. Tvar hlavy může svádět k záměně s kobylkou dlouhokřídlou (Conocephalus fuscus), případně kobylkou mokřadní (C. dorsalis), ty jsou však mnohem menší a s hnědým pruhem na hřbetní straně.

 

Rozšíření: Severní Afrika, jižní Evropa a palearktická část Asie. V Evropě je druh rozšířený od Portugalska a Španělska na západě po Řecko a Turecko na východě. Severní hranice areálu probíhá Francií, Švýcarskem, Německem (na jihu u švýcarských hranic), Českem a Slovenskem.

 

Kobylka kuželohlavá se do 50. let 20. století vzácně vyskytovala na jižní Moravě, ale poté z území ČR vymizela. Až v roce 2006 byl zaznamenán opětovný výskyt tohoto druhu na našem území – a to u Lanžhota a Sedlece. Během posledních let se, zřejmě vlivem teplejšího klimatu, postupně šíří. V současnosti (2017) je na jižní Moravě již poměrně hojná, známy jsou i nálezy ze střední Moravy a dokonce i z CHKO Poodří na severní Moravě. Další šíření tohoto velmi mobilního druhu je pravděpodobné.

 

Biologie a ekologie: Teplomilný a vlhkomilný druh obývající vlhké louky, slaniska, břehy rybníků a nížinných vodních toků, vlhké příkopy podél cest a podobná podmáčená místa, zarostlá středně vysokou vegetací. Dospělci mohou zalétávat i na sušší biotopy. Pro vývoj vajíček a malých nymf je potřeba vlhkost. Samice kladou protáhlá, 5 mm dlouhá vajíčka do úžlabí listů. Nymfy se líhnou na jaře. Dospělci se objevují až v srpnu, nejpočetnější jsou v září a přežívají většinou do října. Výborně létají. Živí se býložravě, především travinami.

Samci se ozývají v pozdním odpoledni, večer a v noci hlasitou stridulací, která připomíná elektrické bzučení. Nahrávka zde.

 

Ohrožení a ochrana: Druh byl u nás považován za kriticky ohrožený, v poslední verzi červeného seznamu ČR (2017) již ale chybí. Vzhledem k současnému rychlému šíření a obsazování lokalit typu vlhkých ruderálů nelze kobylku kuželohlavou nadále považovat za ohroženou.

 

 

 

Literatura:

 

Holuša J., Kočárek P., Marhoul P. (2007): First sightings of Ruspolia nitidula (Orthoptera: Tettigoniidae) and Mecostethus parapleurus (Orthoptera: Acrididae) after fifty years in the Czech republic. Articulata 22: 47–51.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.

 

Krištín A., Kaňuch P., Sárossy M. (2007): Did the northern range of distribution of two tropical orthopterans (Insecta) change recently? Polish Journal of Ecology 55: 297–304.

 

Treiber R., Albrecht M. (1995): Die Große Schiefkopfschrecke (Ruspolia nitidula Scopoli, 1786) neu für Bayern und Wiederfund für Deutschland. Nachrichtenblatt der Bayerischen Entomologen 45: 60–72.