Conocephalus dorsalis - kobylka mokřadní

16. 4. 2017 vytvořil Stanislav Rada

Conocephalus dorsalis (Latreille, 1804) – kobylka mokřadní 

Syn.: Anisoptera hungarica Cziki, 1923; Xiphidium brevicaudatum Uvarov, 1910

Čeleď: Tettigoniidae – kobylkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Štíhlá kobylka o délce těla 13–18 mm. Hlava má kónický tvar. Křídla a krytky jsou zkrácené, dosahují přibližně do poloviny zadečku. Jen vzácně se vyskytují makropterní letuschopní jedinci, jejichž křídla výrazně přesahují konec zadečku. Barva těla je zelená; na svrchní straně těla se od temene hlavy přes krytky až po konec zadečku táhne hnědý pruh. Samice jsou obdařeny dlouhým, šavlovitě zahnutým kladélkem.

 

Možná záměna: Blízce příbuzná kobylka dlouhokřídlá (Conocephalus fuscus) se na první pohled liší dlouhými křídly. Problémy mohou činit makropterní jedinci kobylky mokřadní. Spolehlivé rozlišení je možné podle tvaru kladélka samic (k. mokřadní ho má šavlovitě zahnuté, k. dlouhokřídlá víceméně rovné a delší) a podle konce zadečku samců (štěty k. mokřadní mají vnitřní zub delší nebo stejně dlouhý jako koncovou část, štěty k. dlouhokřídlé mají vnitřní zub kratší).

 

Rozšíření: Od Britských ostrovů po západní Sibiř; na severu zasanuje do Skandinávie a na jihu do Řecka.

 

V ČR běžný druh nížin a pahorkatin, lokálně hojný.

 

Biologie a ekologie: Vlhkomilný druh typický pro břehové porosty rybníků a vodních toků, rákosiny a mokřadní louky. Je vlhkomilnější než příbuzná kobylka dlouhokřídlá (C. fuscus). Samice kladou protáhlá zahnutá vajíčka do stonků mokřadních trav. Vajíčka přezimují pouze jednou a na jaře se z nich líhnou charakteristické štíhlé nymfy s kónickou hlavou a hnědým pruhem na svrchní straně těla (stejně ale vypadají i nymfy kobylky dlouhokřídlé). Dospělci se objevují od června, nejvíce je jich v srpnu a jednotlivě přežívají až do října. Živí se listy trav i drobným hmyzem. Součástí jejich obranného chování je skrývání se na (z pohledu predátora) odvrácené straně listů či stébel mokřadních trav. Samci se během dne ozývají tichou vysokofrekvenční stridulací, pravidelně střídající rychlou a pomalou fázi (nahrávka zde).

 

 

Literatura:

 

Kočárek P., Holuša J., Vidlička L. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera & Dermaptera České a Slovenské Republiky. Kabourek, Zlín.

 

Kočárek P., Holuša J., Vlk R., Marhoul P. (2013): Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Academia, Praha.