Philodromus aureolus - listovník zlatolesklý

9. 2. 2021 vytvořil Ondřej Machač

Philodromus aureolus (Clerck, 1757) – listovník zlatolesklý

Čeleď: Philodromidae – listovníkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Délka těla 3,5–6,5 mm (hlavohruď 1,5–2,5 mm). Hlavohruď je žlutohnědá s širokými tmavě hnědými pásy a světlou krajní linkou. Zadeček je oválně protáhlý, žlutohnědý až rezavohnědý s tmavou srdeční skvrnou se světlým okrajem a světlou kresbou. Samci jsou zbarveni tmavěji a mají výrazný kovový lesk (odtud české jméno). Připomínají tak sklerotizovaný hmyz a pravděpodobně tím odpuzují predátory. Nohy jsou žlutohnědé s tmavšími skvrnami, u samců světlejší.

 

Možná záměna: Záměna je možná s některými dalšími listovníky z rodu Philodromus, ze skupiny příbuzných druhů „aureolus“, do této skupiny patří z našich druhů ještě P. buchariP. cespitum, P. collinus, P. marmoratus a P. praedatus. Samci se liší výrazným kovovým leskem (u některých dalších druhů skupiny bývá kovový lesk méně výrazný). Ke spolehlivému určení, zvláště samic, je třeba porovnat kopulační orgány.

 

Rozšíření: Palearktický druh, obývající mírný pás Evropy a Asie (včetně jižní Sibiře).

 

V ČR hojný druh, po celém území, zejména v nižších a středních polohách.

 

Biologie a ekologie: Listovník zlatolesklý obývá keřové a stromové patro světlých listnatých lesů a jejich okrajů, ale i na křovinatých stráních a na vyšších bylinách na loukách, pasekách, na okrajích cest, v parcích i sadech. Aktivní je přes den kdy loví na vegetaci kořist. V létě samice hlídají plochý řídký kokon, který je obvykle připředen na spodní stranu listu, ale třeba i na stěnách turistických přístřešků nebo konstrukcích budov. S dospělci se setkáme nejvíce od konce května do srpna.

 

 

Literatura:

 

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

 

Miller F. (1971): Řád pavouci - Araneida. In: Daniel M. & Černý V., Klíč zvířeny ČSSR IV. ČSAV, Praha, pp. 51–316.