Phalera bucephala - vztyčnořitka lipová

2. 8. 2026 vytvořil Ondřej Machač

Phalera bucephala (Linnaeus, 1758) – vztyčnořitka lipová

Čeleď: Notodontidae – hřbetozubcovití

Status: běžný druh

 

Popis: Rozpětí křídel 48–64 mm, délka těla okolo 25 mm. Tělo je zavalité. Hlava žlutohnědá, Tykadla jsou u samců pilovitá, sosák je krátký. Hruď a zadeček jsou žlutohnědé. Nohy jsou hnědé. Přední křídla jsou stříbřitě šedohnědá s typickou světlou skvrnou u špičky křídla a hnědými proužky. Zadní křídla jsou žlutobílá. Housenka je žlutá s černou hlavou a skvrnami s bílými skvrnkami a chloupky.

 

Možná záměna: V ČR díky kresbě na předních křídlech, dobře poznatelný druh. Záměna je u nás možná pouze s podobnou vztyčnořitkou dubovou (Phalera bucephaloides), která má ve středu předního křídla ještě velkou žlutavou skvrnu. U nás je vzácná a vyskytuje se jen na jihu Moravy.

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a ve Střední Asii.

 

V ČR běžný druh, roztroušeně po celém území, od nížin do podhůří.

 

Biologie a ekologie: Vztyčnořitka lipová se vyskytuje zejména v listnatých lesích a křovinách, podél lesních cest a lesních okrajů, na pasekách, ale i v parcích a zahradách. Imaga létají od konce května do srpna. Létají v noci a často přilétají ke světlu. Ve dne obvykle sedí na kůře stromů nebo ve vegetaci. Svým barvením připomíná ulomenou větvičku. Housenky se živí různými listnatými dřevinami, zejména lípě (Tilia), vrbách (Salix), bříze (Betula) nebo lísce obecné (Corylus avellana). Housenky se živí od července do října, nejprve žijí pospolitě a až později se rozlézají po živné rostlině. Kuklí se volně v zemi nebo v listovém opadu, kukly přezimují a dospělci se líhnou se na jaře.

 

 

Literatura:

 

Macek J., Dvořák J., Traxler L. & Červenka V. (2007): Motýli a housenky střední Evropy Noční motýli I., Academia Praha.