Orobanche elatior - záraza vyšší

26. 5. 2018 vytvořil Václav Dvořák

Orobanche elatior Sutton – záraza vyšší

Syn.: Orobanche stigmatodes Wimmer; O. centaureae scabiosae Holandre

Čeleď: Orobanchaceae – zárazovité

Status: VU

 

Popis: Středně velké, mohutně působící, světle žlutými žlázkami žláznaté byliny. Lodyha silná, na bázi ztlustlá, dole žlutá, nahoře s růžovým nádechem, hustě olistěná. Listy zejména v dolní části lodyhy široké a krátké, k lodyze přitisklé nebo vzhůru směřující. Květenství válcovité, husté, mnohokvěté; listeny délky květů. Koruna trubkovitá, jen mírně dolů sehnutá, světle růžová až načervenalá, na bázi bledožlutá; blizna voskově žlutá.

 

Možná záměna: Záraza vyšší patří do náročnějšího okruhu zárazy žluté. Pozor je třeba dbát na záměny se zárazou alsaskou (O. alsatica), která má jiné hostitele a výrazně obloukovitě zahnutou korunu. Záraza žlutá (O. lutea) má rovněž jiné hostitele a korunu rovnou. Podobný okruh hostitelů má záraza zardělá (O. kochii), která kvete později, obvykle až v červenci, je drobnější a zbarvena atypicky do „mrkvova“.

 

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším euroasijským areálem, který se táhne od západní Evropy až do Střední Asie.

 

V České republice se vyskytuje roztroušeně až vzácně v teplých oblastech českého i moravského termofytika a v některých oblastech mezofytika. Izolovaně roste např. v jihozápadních a východních Čechách, v Železných horách, v Jesenickém podhůří a v okolí Valašského Meziříčí. Na severní Moravě lze snad předpokládat další výskyty vzhledem k blízkým lokalitám v Polsku.

 

Ekologie: Roste na výslunných suchých travnatých stráních, na mezích a ojediněle jako plevel v polích. Preferuje hlubší substráty, neutrální až bazické. Jako všechny zárazy je i tento druh parazitický, téměř výlučně vázaný na chrpu čekánek (Centaurea scabiosa).

 

Vytrvalý hemikryptofyt s velmi krátkou periodou kvetení od konce května do konce června.

 

Ochrana a ohrožení: Záraza vyšší není řazena mezi zvláště chráněné druhy. V Červeném seznamu je v současnosti řazena mezi druhy zranitelné (VU), byť v předchozím ČS byla považována za kriticky ohrožený druh. Rozšíření tohoto taxonu je doposud nejednoznačné a prochází revizí i v souvislosti s novým vylišováním zárazy zardělé, která je pravděpodobně hojnější.

 

 

Literatura:

 

Piwowarczyk R. & Krajewski Ł. (2015): Orobanche elatior and O. kochii (Orobanchaceae) in Poland: Distribution, taxonomy, plant communities and seed micromorphology. – Acta Soc. Bot. Pol., 84(1): 1–21.

 

Zázvorka J. (2000): Orobanche L. In: Slavík B., Chrtek J. jun. & Štěpánková J. (eds), Květena České republiky 6, Academia, Praha, 489–513.