Muscari neglectum - modřenec hroznatý

12. 3. 2012 vytvořil Michal Hroneš

Muscari neglectum Guss. ex Ten. – modřenec hroznatý
Syn.: Hyacinthus racemosus L., Muscari racemosum (L.) DC., Botryanthus racemosus (L.) Heldr., Muscari atlanticum Boiss. et Reuter, Botryanthus odorus Kunth., Muscari racemosum subsp. eu-racemosum Holub, Muscari racemosum subsp. neglectum (Guss.) Holub
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité (dříve Hyacinthaceae – hyacintovité)
Status: VU

Popis:
Vytrvalé, 10–40 cm vysoké byliny s vejcovitou cibulí uloženou v červenavých šupinách. Listy, vyrůstající po 4–7, jsou čárkovité, žlábkovitě svinuté, matné, obvykle stejně dlouhé jako stvol s květenstvím, na konci špičaté, za květu od vrcholu zasychající. Stvol je oblý, na bázi narůžovělý až načervenalý. Květenství je hroznovité, kompaktní, v obrysu vejcovité až válcovité. Svrchní květy jsou světle modré, obvykle sterilní, ostatní květy jsou tmavě modré až černomodré, fertilní, vonné, často převislé. Okvětní cípy jsou bělavé. Plodem jsou kulovité, na průřezu zaokrouhleně trojúhelníkovité tobolky.

Možná záměna: Mezi našimi původními druhy je modřenec hroznatý nezaměnitelný. K záměně však dochází s pěstovanými a zplaňujícími modřencem arménským (Muscari armeniacum) a modřencem širokolistým (Muscari botryoides). Od modřence arménského se liší dvoubarevnými květenstvími, vonnými květy a matnými listy. Od modřence širokolistého se liší především větším počtem nápadně užších listů. Plodem je v průřezu trojúhelníkovitá tobolka ukrývající kulovitá černá semena.

Rozšíření: Mediteránní druh, který se přirozeně vyskytuje v severní Africe, jižní a jihovýchodní Evropě, Malé Asii, v Zakavkazí, Iráku, Íránu, Afghánistánu a Pákistánu. Severní hranice areálu v Evropě prochází Francií, Moravou, jižním Slovenskem a jižní Ukrajinou. Jako zplanělý je udáván z Velké Británie, Německa, Polska, Čech a také ze Severní Ameriky.

V ČR pouze v teplých oblastech Čech a Moravy, původní je však pouze na jižní Moravě, severně přibližně po Vyškov. Populace v Čechách jsou sekundárního původu a většinou se jedná o zplanělé rostliny ze zahrad.

Ekologie: Teplomilný a světlomilný druh, který roste na slunných kamenitých stráních, suchých mezích, v akátinách, na okrajích cest, v opuštěných zahradách, jako plevel na vinících či na trávnících v lidských aglomeracích.

Geofyt, který kvete v dubnu a na začátku května.

Ohrožení a ochrana:
Původní populace modřence hroznatého jsou, i vzhledem k tomu, že se jedná o okraj areálu, na našem poměrně vzácné. Část lokalit vymizela v druhé polovině 20. století zejména kvůli změně agrotechnických postupů (rozorávání mezí, masivní používání herbicidů na vinicích a hluboká orba). V současné době jsou tyto populace v Červeném seznamu cévnatých rostlin hodnoceny jako zranitelné (VU). V dřívější verzi Červeného seznamu pak byly uvedeny jako silně ohrožené (C2, respektive A3, viz dále), zákonem chráněny nejsou.

Taxonomická poznámka: Modřenec hroznatý je značně morfologicky a cytologicky značně variabilní. Díky tomu je považován za taxonomicky a nomenklatoricky problematický. Podle některých názorů lze rozlišovat diploidní M. atlanticum (= M. racemosum) a tetraploidní M. neglectum. Podle jiných názorů nemá (alespoň ve střední Evropě) význam tyto taxony rozlišovat protože se jedná jen o ekomorfózy. Tato taxonomická nejednotnost vedla až k uvedení obou jmen (Muscari neglectum v kategorii A3 a Muscari racemosum v kategorii C2) v dřívější verzi Červeném seznamu cévnatých rostlin přestože dnes jsou považovány za jediný taxon.    


 



Literatura:

Ali S. I. (2005): Muscari Mill. – In: Ali S. I. & Qaiser M. (eds), Flora of Pakistan 214, Department of Botany, University of Karachi, 11–13.

Hrouda L. (2010): Muscari Mill. – In: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 634–640.

Straley G. B. & Utech F. H. (2002): Muscari Mill. – In: Flora of North America Editorial Committee (eds), Flora of North America North of Mexico 26, Oxford University Press, New York, 316–318.

Suárez-Santiago V. N., Salinas M. J., Romero-García A. T., Garrido-Ramos M. A., Herrán R., Ruiz-Rejón M. & Blanca G. (2007): Polyploidy, the Major Speciation Mechanism in Muscari Subgenus Botryanthus in the Iberian Peninsula. – Taxon 56(4): 1171–1184.