Muscari botryoides - modřenec širolistý

29. 2. 2020 vytvořil Michal Hroneš

Muscari botryoides (L.) Mill. – modřenec širolistý
Syn.: Hyacinthus botryoides L., Botryanthus vulgaris Kunth, Muscari carpaticum Racib.
Čeleď: Asparagaceae – chřestovité (dříve Hyacinthaceae – hyacintovité)
Status: NA

Popis: Vytrvalé, 8–25 cm vysoké byliny s vejcovitou až úzce vejcovitou cibulí obalenou světle hnědými obaly, obvykle bez pacibulek. Listy, vyrůstající po 2–3, jsou kopisťovitě čárkovité, široce žlábkovitě svinuté, na vrcholu s nápadnou kápovitou špičkou, poléhavé až přímé, sivozelené, lesklé, obvykle kratší nebo stejně dlouhé jako stvol s květenstvím, na konci za květu nezasychající. Stvol je oblý, na bázi často nafialovělý. Květenství je hustý, za rozkvětu kompaktní, vejcovitý, později řidší, válcovitý hrozen, na vrcholu s několika sterilními jasně modrými květy. Fertilní květy jsou taktéž jasně modré až nafialovělé, kulovitě obvejcovité, nevonné, převislé. Okvětní cípy jsou krátké, bělavé, nazpět odstálé. Plodem je kulovitá, na průřezu zaokrouhleně trojúhelníkovitá tobolka. Semena jsou kulovitá, matně černá.

Možná záměna: Modřenec širolistý se od dalších modřenců, které se na našem území přirozeně vyskytují nebo zplaňují, tj. modřence hroznatého (Muscari neglectum) a m. arménského (M. armeniacum), liší především přítomností dvou až tří širokých, žlábkovitých přízemních listů s kápovitou špičkou, které jsou kratší nebo stejně dlouhé jako stvol květenství.

Rozšíření:
Druh se submediteránním rozšířením, který se vyskytuje od Francie po Řecko a Bulharsko. Na sever zasahuje do Podunají a přes Panonskou nížinu až na jižní Slovensko a do Východních Karpat. Výskyty v ČR, Německu a zemích Beneluxu jsou považovány za nepůvodní.

V ČR se v minulosti vyskytoval na řadě míst, převážně jako plevel v polních kulturách v Podkrkonoší, v podhůří Jizerských hor, v severních, východních a jižních Čechách. V současnosti se vyskytuje pouze v jižních Čechách na Českokrumlovsku, v Novohradských a Slepičích horách, kde jsou výskyty soustředěny převážně na mezofilní louky.

Ekologie:
Druh suchých až mezofilních luk, doubrav, borů a lesostepních strání, často také polní plevel obilnin a okopanin.

Geofyt kvetoucí v dubnu.

Ohrožení a ochrana: Přirozený výskyt modřence širolistého na našem území je diskutabilní vzhledem k jeho dřívější synantropní tendenci (výskyty na polích). U řady těchto výskytů je možné zplanění z kultury, kde byl druh zřejmě pěstován převážně německým obyvatelstvem. U řady výskytů v jižních Čechách však nelze s jistotou říci, zda se jedná o dřívější zplanění nebo se do polních kultur dostal z přirozených stanovišť. Výskyty v jižních Čechách jsou proto často interpretovány jako původní. V celostátním Červeném seznamu je ale druh zatím uveden v kategorii NA – nevhodný pro hodnocení.

 

 

Literatura:

Hrouda L. (2010): Muscari Mill. – In: Štěpánková J., Chrtek J. & Kaplan Z. (eds), Květena České republiky 8, Academia, Praha, 634–640.

Lepší M. (2009): Muscari botryoides (L.) Mill. – In: Lepší M. & Lepší P. (eds), Nálezy zajímavých a nových druhů v květeně jižních Čech XV, Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy 49: 64–65.