Minuartia rubra - kuřička svazčitá

29. 6. 2023 vytvořil Václav Dvořák

Minuartia rubra (Scop.) McNeill – kuřička svazčitá

Syn.: Minuartia fastigiata (Sm.) Rchb., Minuartia mucronata (L.) Schinz & Thell.; Arenaria mucronata L.; Sabulina mucronata (L.) Rchb.

Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Status: EN

 

Popis: Bylina s přímou, jednoduchou nebo od báze větvenou, často červenofialově naběhlou lodyhou, vysokou 8–20 cm. Listy štětinaté, trojžilné, lysé nebo ve spodní části brvité. Květy stažené do klubíček až svazečků v koncových nebo úžlabních vidlanech; listeny suchomázdřité, šídlovitě protažené, zřetelně delší než kališní stopky. Kališní lístky se suchomázdřitým pruhem, úzkým středovým zeleným pruhem se střední bílou centrální žilkou; korunní lístky bílé, krátké. Plodem jsou úzce vejcovité tobolky; semena rezavě hnědá, papilnatá.

 

Možná záměna: Podobná je především kuřička štětinkatá (Minuartia setacea), která má květy v řídkých vidlanech, kališní lístky kratší korunních a široce vejčité listeny, které jsou 2–4krát kratší než květní stopky.

 

Rozšíření: Evropský druh s centrem rozšíření v jižní až jihozápadní Evropě, na sever proniká do Německa, do horního Porýní a Bavorska. Na Balkáně roste spíše vzácně. Doložen je i izolovaný výskyt z Blízkého východu.

 

V České republice se vyskytuje velmi vzácně, pouze na jižní Moravě, v oblasti panonského termofytika. Na sever zasahuje po Brno, izolovaně se vyskytuje na Pálavě, v jejím širším okolí, na Dunajovických kopcích a na Znojemsku.

 

Ekologie: Je druhem otevřených, suchých až vyprahlých, kamenitých či štěrkovitých strání, skalnatých svahů a štěrbin, méně často roste v řidších trávnících a v travnatých stráních. Je výrazně bazifilní, preferuje bazifilní vápence, méně často fylity. Je součástí vegetace bazifilních jarních efemér sv. Alysso alyssoidis-Sedion.

 

Jednoletý terofyt až dvouletka s fenologickým optimem kvetení od května do července.

 

Ochrana a ohrožení: Kuřička svazčitá není vedena mezi zvláště chráněnými druhy, ale s ohledem na její vzácnost a fragmentárnost lokalit je v Červeném seznamu vedena jako ohrožený druh (EN). Lokality obvykle spadají mezi maloplošně chráněná území. Známa je např. z NPP Stránská skála.

 

 

Literatura:

 

Dvořáková M. (1990): Minuartia L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, 101–109.