Melitaea cinxia (Linnaeus, 1758) – hnědásek kostkovaný

Čeleď: Nymphalidae – babočkovití

Status: VU

Popis: Rozpětí křídel 38–43 mm. Svrchní strana křídel je zbarvena oranžovočerně – základní barva je oranžová (žlutohnědá), přičemž na křídlech je množství černých skvrn a černě zbarvené žilky. Rub předních křídel je taktéž oranžovočerný, ale s převládající oranžovou. Rub zadních křídel je kombinací krémových a oranžových polí s černými skvrnami. Tělo je ze svrchní strany černé, ze spodní krémové. Housenky jsou černé s ochlupenými kuželovitými výrůstky po celém těle, červenou hlavou a u starších housenek s drobným bílým skvrněním po těle. Kukla je černá až šedá s hnědočervenými bradavkami.

Možná záměna: Od všech našich dalších hnědásků rodu Melitaea se hnědásek kostkovaný liší přítomností černých teček v předposlední řadě polí na zadních křídlech (na líci i rubu). Hnědásek kostkovaný je navíc oproti většině těchto druhů (M. aurelia, M. athalia, M. britomartis, M. diamina) celkově světlejší (méně tmavých skvrn a linií na předních křídlech) – to neplatí v případě hnědáska diviznového (M. phoebe) a jižního (M. trivia), kteří jsou ale oba v ČR vyhynulí. Vzácný hnědásek květelový (M. didyma) je naopak ještě světlejší, s výraznou převahou oranžové barvy.

Rozšíření: Od severozápadní Afriky přes většinu Evropy (severně po jižní Británii a jich Skandinávie), Turecko a jižní Rusko až po Mongolsko, Zabajkalsko a Dálný Východ.

V ČR je tento původně široce rozšířený motýl nyní vzácný s izolovaným výskytem. Větší populace přežily v Českém středohoří, v okolí Prahy, na Znojemsku, na Pálavě, u Mohelna, Hodonína, ve Ždánických vrších a v Bílých Karpatech.

Biologie a ekologie: Obývá lesostepi, skalní stepi, písčiny, výhřevné členité louky, teplejší paseky a některé vojenské újezdy. Živnými rostlinami housenek jsou jitrocele (Plantago lanceolata, P. major, P. media) a rozrazily (Veronica spicata, V. teucrium). Samice kladou vajíčka po skupinkách na rub listů těchto rostlin. Housenky obalují celou rostlinu zámotkem, ve kterém společně žijí. Pro predátory jsou nechutné díky látkám, které získávají z živných rostlin a hromadí v těle. Housenky ve společných hnízdech také přezimují, až na jaře v posledním instaru se rozlézají do okolí a následně se kuklí. Dospělci létají od května do července (jedna generace v roce). Hnědásek kostkovaný byl modelovým druhem pro studium metapopulační dynamiky a je jejím učebnicovým příkladem. Metapopulace se skládá z dílčích populací na drobných ploškách, které jsou propojeny migracemi. Velká část jedinců (až 40 %) opouští domovskou plošku a migruje do jiných plošek. V metapopulačním systému tak neustále dochází k vymírání a rekolonizaci jednotlivých drobných plošek.

Ohrožení a ochrana: Příčinou vymizení hnědáska kostkovaného z většiny lokalit bylo patrně upuštění od hospodaření na málo výnosných pozemcích. K obnovení a udržení lokalit je potřeba likvidace náletových dřevin a zavedení disturbančního režimu (pastva ovcí a koz, sešlap, pojezdy techniky, citlivá seč a podobně).

Literatura:

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!