Malva pusilla Sm. – sléz nizounký

Syn.: Althaea borealis (Wallman) Alef.; Malva bracteata Rchb.; M. crenata Kit.; M. henningii Goldb.; M. lignescens Iljin; M. pseudoborealis Schur; M. repens Gueldenst.

Čeleď: Malvaceae – slézovité

Status: EN

Popis: Bylina s kůlovitým kořenem. Lodyha již od báze větvená, řídce chlupatá, dlouhá 8–50 cm. Lodyžní listy dlouze řapíkaté, s čepelí okrouhlou, na bázi srdčitou, s tupě zakončenými laloky; palisty opadavé. Květy po 2–14; květní stopky krátké, za plodu nápadně prodloužené, hustě chlupaté. Okraj kališních cípů zvlněný. Korunní lístky obvejčité, na bázi vykrojené, bělavé; tyčinková trubka lysá. Plody složené obvykle z 10–11 plůdků; plůdky v době zralosti na okraji s ostře vyniklým nezubatým lemem, na hřbetě síťnaté, krátce chlupaté.

Možná záměna: Za květu dobře poznatelný druh. Zaměnit lze však za sléz přehlížený (Malva neglecta), který má růžové květy a tyčinkovou trubku chlupatou, zároveň okraje kališních cípů jsou ploché.

Rozšíření: Euroasijský druh s areálem zahrnujícím oblast střední Evropy až Dálného východu. V mnoha částech Evropy a dalších kontinentů je výskyt považován za druhotný, druh je označován za archeofyt nebo neofyt, druhý případ se týká např. Severní a Jižní Ameriky, jižní Afriky a Japonska.

V Česku roste v nížinách termofytika a v přilehlých oblastech mezofytika. V Čechách především v Polabí, Pražské kotlině, Poohří a Podkrušnohoří, na Moravě zejména na Hané, dále proniká Moravskou bránou po Ostravsko.

Ekologie: Druh typický pro ruderální stanoviště, okraje komunikací, intravilány vsí a městské periférie, často se objevoval jako zahradní plevel nebo jako plevel při okrajích polí. Často roste synantropně podél zemědělských stavení a cukrovarů. Preferuje půdy bohaté na dusík, ale chudé na vápník.

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem kvetení od června do října.

Ochrana a ohrožení: Sléz nizoučký není veden mezi zvláště chráněnými druhy, v Červeném seznam je však řazen mezi druhy ohrožené (EN), což je dáno jeho značným ústupem zapříčiněným degradací či mizením vhodných biotopů, jako byly drnové výpustě, hnojiště, slepičí dvorky ad. Sdílí tak osud druhů, jako je rmen smrdutý (Anthemis cotula) nebo lebeda růžová (Atriplex rosea). Přesto v některých oblastech, zejména na Hané, je v posledních letech nacházen s vyšší intenzitou. Je součástí ruderální vegetace sv. Malvion neglectae, ve které může vytvářet dominantní as. Malvetum pusillae.

Poznámka: Mladé listy jsou bohaté na obsah vitamínu C.

Literatura:

Lososová Z. & Simonová D. (2008): Changes during the 20th century in species composition of synanthropic vegetation in Moravia (Czech Republic). – Preslia, 80: 291–305.

Slavík B. (1992): Malva L In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, Academia, Praha, 303–310.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!