Atriplex rosea - lebeda růžová

13. 11. 2019 vytvořil Václav Dvořák

Atriplex rosea L. – lebeda růžová

Syn.: Atriplex alba Scop., A. albicans Besser

Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Status: CR

 

Popis: Šedavě pomoučené byliny s přímými, občas poléhavými, bohatě a dlouze vystoupavě větvenými lodyhami, vysokými 20–60 cm. Listy střídavé, krátce řapíkaté; čepel dolních a středních lodyžních listů pomoučená, masitá, vejčitá až široce vejčitá, náhle v řapík stažená až klínovitá; čepl horní listů kopinatá, někdy až celokrajná. Květenství řídké, přetrhované, listnaté, převážně v úžlabí listů. Všechny samičí květy s krovkami, za plodu až do 1/3 srostlé, přisedlé, široce kosníkovité, špičaté, na povrchu s drobnými růžovými výrůstky (ty někdy chybí). Plodem jsou tuhé, stlačené, hnědé nažky.

 

Možná záměna: Z druhů vyskytujících se na našem území je podobný jen další zástupce sekce Sclerocalymma, kterým je lebeda tatarská (Atriplex tatarica). Tato lebeda na první pohled vyniká hluboce až laločnatě, nepravidelně zubatými listy. Květenství má koncové, jen na bázi olistěné a krovky bez výrůstků.

 

Rozšíření: Původní areál zahrnuje zejména mediteránní oblasti jižní Evropy a severní Afriky, jz. až střední Asii a jižní evropskou část Ruska. Sekundárně byl zavlečen do Severní i Jižní Ameriky, jižní části Afriky a na Nový Zéland.

 

V České republice je tento druh považován za archeofyt, který se v minulosti vyskytoval hojně až roztroušeně v teplých nížinných oblastech. Z většiny lokalit po 2. sv. válce vymizel a dnes je znám z méně než pěti lokalit zejména ve středních a sz. Čechách a na jižní Moravě. Jednou z těchto nemnoha lokalit je halda dolu Ronna (v minulosti zvaného Gottwald III) na Kladensku, kde byl druh zaznamenán poměrně nedávno.

 

Ekologie: Lebeda roste na různých typech výhřevných synantropních a ruderálních stanovišť jako jsou okraje chodníků, cest, rumiště, průmyslové areály, nádraží a haldy po těžbě. Preferuje vysýchavé půdy, dobře snáší zasolení i jinak mineralizované půdy. Objevuje se v několika typech synantropní vegetace. Za vhodných podmínek je dominantním druhem as. Atriplicetum roseae.

 

Jednoletý terofyt s fenologickým optimem od července do září.

 

Ochrana a ohrožení: Lebeda růžová není řazena mezi zvláště chráněné druhy. V Červeném seznamu je naopak zahrnuta mezi druhy kriticky ohrožené (CR). Ještě na přelomu 19. a 20. století byla relativně běžným druhem zaznamenaným na stovkách lokalit. V průběhu 20. století vymizela nejenom v Česku, ale téměř z celé střední Evropy. Příčiny ústupu jsou obtížně stanovitelné, lze je spatřovat zejména v celkové eutrofizaci prostředí, urbanizaci krajiny a ústupu od tradičního venkovského hospodaření.

 

 

Literatura:

 

Kirschner J. & Tomšovic P. (1990): Atriplex L. In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, Academia, Praha, p. 266–280.

 

Lososová Z. (2009): Atriplicetum roseae Forstner in Mucina et al. 1993. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace, Academia, Praha, p. 145–147.

 

Mandák B. (2003): Rozšíření vybraných druhů rodu Atriplex v České republice. II. Druhy sekce Sclerocalymma. – Zprávy České botanické společnosti, 38: 145–168.