Lycaena virgaureae - ohniváček celíkový

5. 1. 2025 vytvořil Stanislav Rada

Lycaena virgaureae (Linnaeus, 1758) – ohniváček celíkový 

Čeleď: Lycaenidae – modráskovití

Status: NT

 

Popis: Menší motýl s rozpětím křídel 30–34 mm. Křídla samců jsou ze svrchní strany ohnivě oranžová, na okraji křídel s úzkým černým lemem; při okraji zadního křídla jsou pak ještě nevýrazné černé skvrnky. Křídla samic jsou svrchu méně sytě oranžová a hustě pokrytá černými a tmavohnědými skvrnami. Spodní strana křídel obou pohlaví je stejná – žlutohnědá s drobnými černými skvrnami, na zadních křídlech i s bílými skvrnami. Housenka je drobná, zelená, bez kresby, s jemným ochlupením. Kukla je bíle až hnědě zbarvená s tmavými skvrnami.

 

Možná záměna: Dosti podobný je ohniváček černočárný (Lycaena dispar), jehož samci mají stejně zbarvený líc křídel, ovšem s černou čárkou na předním křídle. Svrchní křídla samic obou druhů jsou zbarvena též podobně, ale jsou zde patrné rozdíly v rozmístění tmavých skvrn. Rub zadních křídel obou pohlaví o. černočárného je pak zbarven šedě s bíle ohraničenými černými skvrnami, což je značně odlišné zbarvení od o. celíkového.

 

Rozšíření: Areál druhu celou Evropu (kromě Britských ostrovů) a pokračuje dále na východ přes Turecko a Rusko až na Dálný Východ.

 

V ČR se vyskytuje roztroušeně po celém území. V nížinách je vzácný, v pahorkatinách a horách je místy hojný.

 

Biologie a ekologie: Ohniváček celíkový obývá různé polootevřené, středně vlhké až vlhké biotopy, jako jsou vlhké louky na okrajích lesů, porosty podél lesních potoků, paseky, průseky, lesní světliny, okraje lesních cest, křoviny apod. Potřebují slunná, ale před větrem chráněná místa s výskytem nektaronosných květin a živných rostlin housenek – šťovíků. Dospělí motýli létají v jediné generaci od června do začátku září. Aktivní jsou za slunečného počasí, dokážou využívat i velmi krátké periody slunečního svitu (zřejmě adaptace na rychle se měnící horské počasí). Kvetoucí rostliny vyhledávají i na delší vzdálenosti; zdá se, že preferují žlutě a bíle kvetoucí hvězdnicovité rostliny (Asteraceae). Samci jsou teritoriální a aktivně vyhledávají samice. Samice kladou vajíčka jednotlivě na spodní části šťovíků, zejména šťovík kyselý (Rumex acetosa), šťovík menší (Rumex acetosella) a šťovík štítnatý (Rumex scutatus). Vajíčka přezimují a housenky se z nich líhnou v době rašení prvních listů.

 

 

 

Literatura:

 

Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha.