Rumex scutatus - šťovík štítnatý

7. 1. 2012 vytvořil Michal Hroneš

Rumex scutatus L. – šťovík štítnatý

Syn.: Acetosa scutata (L.) Mill., Rumex hastatus Link ex Meissn. 

Čeleď: Polygonaceae - rdesnovité 

Status: nepůvodní druh


Popis:
Vytrvalé, morfologicky značně variabilní, nasivělé, 10–50 cm vysoké byliny s plazivým oddenkem a vystoupavými až přímými, nevětvenými nebo krátce větvenými lodyhami. Listy jsou střelovité, hrálovité, lyrovité, trojúhelníkovité či okrouhle srdčité, dlouze řapíkaté, sivě zelené, matné. Květenství je poměrně řídké, jednoduše větvené. Krovky jsou zelené nebo načervenalé, na bázi bez mozolku, vnější okvětní lístky jsou rozestálé nebo ke krovkám přitisklé. Nažky tmavě okrové, matné.

Možná záměna: Nezaměnitelný druh české flóry. Od ostatních příbuzných druhů se liší vnějším okvětím rozestálým nebo přitisklým ke krovkám, krovkami bez mozolku, dlouze řapíkatými lodyžními listy či poléhavými lodyhami.

Rozšíření:
Západní, střední a jižní Evropa, Malá Asie, Zakavkazí a Blízký východ (Irák a Írán).

V ČR se jedná o nepůvodní druh, který byl v minulosti roztroušeně pěstován a občas docházelo k jeho přechodnému či trvalému zplanění. Údaje pocházejí především z okolí lidských sídel a hradů v teplejších oblastech. 


Ekologie:
V původním areálu roste často na horských suťovištích a lavinových svazích, na skalách či na kamenitých říčních nánosech. U nás ho lze nalézt především na starých neudržovaných zdech (často na hradech či městských hradbách) či v opuštěných lomech.

Hemikryptofyt, který kvete v květnu a červnu.

Význam: Druh byl dříve pro svou jemně nakyslou chuť a citrónovou vůni pěstován jako listová zelenina.