Lathyrus aphaca L. - hrachor pačočkový

Syn.: Lathyrus segetum Lam.; Aphaca vulgaris C. Presl; Orobus aphaca (L.) Döll.; Lathyrus affinis Guss.; Lathyrus floribundus Velen.; Lathyrus pseudoaphaca Boiss.

Čeleď: Fabaceae - bobovité

Status: C1

Popis: Bylina s tenkou, lysou, popínavou lodyhou vysoká obvykle 20–50 cm. Listy zpravidla redukovány na vřeteno a úponku; palisty vejčité, na bázi střelovité, sivě až jasně zelené. Stopky květenství dlouhé 2–45 mm, za plodu se prodlužující. Květy po 1–2, šikmo odstálé, koruna žlutá. Lusky obsahují obvykle 4–5 semen, jsou lysé a za zralosti hnědé. Semena kulovitá, hladká, zelenožlutá, skvrnitá nebo červenofialová, lesklá, neskvrnitá.

Možná záměna: Téměř nezaměnitelný taxon naší květeny. V úvahu připadá záměna snad jen s hrachorem trávolistým (Lathyrus nissolia), který je na našem území vzácný obdobně jako hrachor pačočkový. Zároveň má květy zbarvené červenofialově nikoli žlutě, má mnohem menší palisty, které jsou tvarem spíše šídlovité než střelovité.

Rozšíření: Druh s rozsáhlejším areálem zaujímajícím především západní E. a jižní část Evropy střední, dále JV Evropu, Kavkaz, střední Asii až po Afghánistán. Vyskytuje se rovněž v oblasti Makaronésie a severní Afriky. Jako naturalizovaný druh je uváděn například z ostrova Mauritius nebo ze Severní Ameriky.

U nás je výskyt považován za druhotný. Hrachor pačočkový je vázán především na termofytikum a přilehlé oblasti mezofytika zejména ve středních Čechách a na jižní, resp. JV Moravě. Celkově je jedná o poměrně vzácný druh.

Ekologie: Druh vázaný na keřnaté stráňky, sady, úhory, pole, mírně ruderalizovaná a anrtopicky ovlivněná stanoviště, je znám i ze železničních náspů, jako polní plevel, roste rovněž při hrázích rybníků. Preferuje těžší substráty, spíše sušší až vysýchavé půdy. Je znám z řady typů vegetace především však z xerotermních typů.

Jednoletý terofyt, s fenologickým optimem kvetení v letních měsících.

Ochrana a ohrožení: Druh není veden mezi zvláště chráněnými druhy. Ovšem v Červeném a černém seznamu je veden jako kriticky ohrožený taxon. Je příkladem vzácných (plevelných) druhů, u kterých je sice původnost na našem území sporná, přesto jejich hodnota a vědecký význam zasluhuje zvýšenou pozornost, obdobně jako žitnák hřebenitý (Agropyron pectinatum) nebo bodloplev hroznatý (Tragus racemosus).

Literatura:

Chrtková A. & Bělohlávková R. (1995): Lathyrus L. In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, Academia, Praha, 416–437.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!