Larinioides ixobolus (Thorell, 1873) – křižák rudohnědý

Čeleď: Araneidae – křižákovití

Status: běžný druh

Popis: Délka těla 11–18 mm (hlavohruď 6–9 mm). Hlavohruď je hnědá až hnědošedá se světlým ochlupením a světlou linkou na okraji. Zadeček je vejčitý, mírně zploštělý, šedohnědý, někdy až červenohnědý (zvláště na bocích, odtud české jméno) s nevýraznou laločnatou kresbou. Celé tělo je pýřitě ochlupeno. Nohy a makadla jsou šedohnědé, nevýrazně tmavě kroužkované. Samci a samice jsou zbarveni podobně.

Možná záměna: U světlých jedinců je záměna možná s křižákem mostním (Larinioides sclopetarius), který obývá podobné biotopy. Ten je však většinou světlejší a má kontrastnější světlou kresbu. Podobný je také křižák podkorní (Nuctenea umbratica), který má tělo více zploštělé, je obvykle menší a má kontrastnější laločnatou kresbu.

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a ve Střední Asii.

V ČR nehojný druh, avšak roztroušeně po celém území, zvláště v nižších a středních polohách, zejména ve městech. Dříve považován za vzácný druh, ale jde spíše o druh přehlížený. Mapa rozšíření zde.

Biologie a ekologie: Křižák rudohnědý u nás žije zejména synantropně v okolí lidských sídel, na zříceninách a v zahradách a parcích. Ve volné přírodě jen vzácně na starých stromech a skalách v okolí řek. Staví si kolovité sítě na zdech, dřevěných a kovových konstrukcích apod. Aktivní je v noci, kdy číhá na kořist uprostřed sítě, přes den je ukryt v pavučinovém úkrytu v blízkosti sítě. S dospělci se setkáme celý rok, nejvíce od června do září.

Literatura:

Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of Czech Republic. Peres, Praha.

Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.

Najdete zde již více než 2800 druhů rostlin, hub a živočichů!