Larinioides sclopetarius (Clerck, 1757) - křižák mostní

Syn.: Araneus sericatus Clerk,1757 , Aranea undulata Olivier, 1789 , Atea sclopetaria, Epeira sclopetaria (E.sericata).

Čeleď: Araneidae - křižákovití

Status: běžný druh

Popis: Poměrně velký druh křižáka, délka těla u samice až 15 mm (hlavohruď u samice 3,5-6 mm, u samce 2,7-5 mm). Tělo je zbarveno šedě až šedohnědě, zadeček skvrnitý s tmavou kresbou ohraničenou tenkou bílou linkou. Hlavohruď široká, šedě zbarvená. Nohy šedé s černými skvrnkami.

Možnost záměny: S ostatními zástupci rodu Larinioides, např. s druhem křižák pobřežní (Larinioides folium) - je menší než k. mostní, kresba více výrazná. Spolehlivé odlišení od ostatních druhů rodu Larinioides, se dá realizovat podle pohlavních orgánů.

Rozšíření: Holarktický druh (Evropa, Asie, S. Amerika).

V ČR hojný po celém území, zejména ve městech.

Biologie a ekologie: Tento křižák si za pomoci člověka našel nové zvláštní místo k životu, nejčastěji ho najdeme na mostech (zejména železných) a železných konstrukcích budov (odtud dostal název). Na mostech bývá velmi hojný a zvláště na podzim se s ním můžeme setkat takřka na každém mostě. Proč tento křížák obývá mosty? - vysvětlení je prosté, nachází zde dostatek úkrytů a prostorů pro tkaní sítí. Mosty také bývají často osvětleny, což láká hmyz, který se v noci, právě v době, kdy jsou křižáci nejvíce aktivní, chytá do sítí. Nehojně ho také nalezneme i na keřích okolo vod, či na vlhčích loukách. Křižák mostní si staví velké kruhové sítě, které mohou mít v průměru i přes půl metru! S dospělými jedinci se setkáme zejména na podzim, kdy také dochází k páření. Uvádí se, že přezimují i dospělí jedinci.

Právě vyšla kniha: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. Kniha je ke stažení ve formátu pdf, nahlédnout můžete zde.