Cynips quercusfolii – žlabatka dubová

25. 6. 2026 vytvořil Ondřej Machač

Cynips quercusfolii Linnaeus, 1758 – žlabatka dubová

Čeleď: Cynipidae – žlabatkovití

Status: běžný druh

 

Popis: Drobná vosička o délce těla 2–4 mm, velikost listové hálky 10–20 mm, pupenové hálky okolo 3–5 mm. Tělo je hnědé, lesklé, hlava je poměrně malá s dlouhými tykadly. Zadeček je u samic poměrně velký, vejčitý, na konci zašpičatělý. Obě pohlaví jsou okřídlená. Samci jsou menší než samice. Nohy jsou hnědé.

 

Možná záměna: Záměna dospělců je možná s dalšími žlabatkami (Cynipidae), určení je podle žilnatiny na křídle a kombinace morfologických znaků na těle. Listové hálky se podobají některým dalším druhům žlabatek rodu Cynips, žlabatka dubová je však u nás nejhojnější.      

 

Rozšíření: Palearktický druh, široce rozšířen v mírném pásu Evropy a ve Střední Asie.

 

V ČR hojný druh, po celém území, od nížin do podhůří. Jedna z našich nejběžnějších žlabatek.

 

Biologie a ekologie: Žlabatka dubová obývá listnaté lesy a biotopy s duby (parky, aleje, remízky, křovinaté stráně apod.). Živnou rostlinou jsou různé duby (Quercus), v našich podmínkách zejména dub letní (Q. robur), méně dub zimní (Q. petraea) a další duby. Vytváří dva typy hálek. První je známá kulovitá hálka na spodní straně lisů dubů, známá jako duběnka, zpočátku je žlutozelená, poději na vrchní straně červená, na podzim se zbarvuje do oranžova až hněda. Tyto hálky jsou nejvíc patrné v letních měsících, na podzim odpadnou i s listem na zem. V té době je v jediné komůrce ve středu hálky již kukla. Larvy se živí pletivem hálky. V zimě se líhnou samičky, které se prokoušou z hálky a kladou neoplozená vajíčka do pupenů. Druhým typem jsou drobné kulovité hálky na pupenech. V nich se vyvíjí jediná larva, v květnu se líhnou obě pohlaví, oplozené samičky pak kladou vajíčka do listových žilek a cyklus se opakuje. V některých letech se vyskyují velmi hojně, ale stromu nijak zvlášť neškodí. Kulovité listové hálky se dříve sbírali a vyráběl se z nich inkoust a používaly se k léčivým účelům, např. jako odvar s protizánětlivým účinkem nebo kloktadlo.               

 

 

 

Literatura:

 

Chinery M. (2011): Britain`s Plant Galls – A Photographic Guide. WildGuides.

 

Zahradník J. (1987): Blanokřídlí. Artia Praha.